Indiáni z Točníku 2015

(21.9. 2015)

Stalo se » V LLM

Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš? Indiáni z Točníku 2015

Indiány z Točníku jsme vymysleli v roce 1995 a v září 1996 se akce uskutečnila poprvé. K hradu nás přitahovalo přátelství s kastelánem, pedagogem a renesančním člověkem Petrem Zemánkem, které zprostředkoval člen našeho kmene a velký inovátor a rozšiřovatel obzorů Jakub Vávra - Čanešiča. Ten sám na Točníku i nějaký čas pobýval a pracoval. Točník byl otevřený různým akcím. V té době se tam již pravidelně konali například pravěcí Mamuti na Točníku i četné rytířské turnaje.

Akce Indiáni z Točníku byla od začátku postavená jako soubor stanovišť, která návštěvníci procházeli a plnili různé úkoly nebo si zkoušeli rozlišné dovednosti. Chtěli jsme tak formou zážitku motivovat návštěvníky k woodcrafterským činnostem a šířit povědomí o Lize lesní moudrosti. To se nám docela povedlo v roce 2002, kdy jsme vyvolali rozruch ve volební místnosti v pivovaru v Točníku, to kde jsme si plnili svoji občanskou povinnost během parlamentních voleb. Doporučuji článek v Mladé frontě, který je dostupný i online. V roce 2004 jsme Indiány dělali naposledy. Po devíti letech jsme měli pocit, že jsme vyčerpaní, že dokážeme zorganizovat velkou akci, dokážeme zapojit a zorganizovat na 120 členů Ligy a přátel, kteří přes den usilovně pracují a večer si užijí společného veselí, ale nejsme schopní posoudit přínos pro Ligu v oblasti komunikace a vztahů na veřejnost. V roce 2005 jsme se rozhodli, že již další ročník pořádat nebudeme. Kronika se zaplnila posledním zápisem a pak jsme již jen s nostalgií vzpomínali na všechny krásné okamžiky, ale i na neuvěřitelná dobrodružství, která jsme za ta léta zažili. Na noční koncerty a světelné show, na ekonomické sebevraždy, to když jsme se rozhodli provozovat bufet a zplesnivělo nám obrovské množství klobás, na počasí, které nás občas pěkně vypeklo, na rekordní návštěvnost, na zapojení škol a školek. Na unavené obličeje, které se scházely na ranní poradě a na obrovský pocit úlevy, když jsme mrtví dorazili v neděli po akci domů.

Když přišel Chlup s Ileayawin, s tím, že by chtěli tuto akci obnovit, byl jsem velmi překvapený. Nesli si v sobě vzpomínku z dětství a chtěli na ní navázat. Vaů, to zahřeje asi tak, jako když na náčelnických zkouškách mladý nadějný budoucí náčelník prohlásí, že jediné, co si pamatuje ze starých Bizoních větrů je rubrika Satanský svitek. (Originální autorské dílo členů kmene Walden z dřevních časů, které mohlo vycházet jen proto, že redakční rada byla tvořená pouze členy kmene.) Vyrazili jsme společně na hrad a probrali nápad s kastelánem, pořád tím stejným Petrem. Ten byl nadšený. Pak se asi něco dělo, ale já nevím přesně co. Chlup s Ileyawin měli na začátku září velkou svatbu a po ní ještě společnou svatební cestu. Předpokládal jsem, že budou mít jiné starosti než připravovat Indiány z Točníku….

Role Walden singers, jak se jmenuje naše kapela, postavená na torze té původní kapely, která se účastnila všech předchozích Točníků, byla stejná jako vždy. Několikráte za den udělat hudební a taneční show. S tanečníky to byla trochu křeč a kamarádi z Indian Corralu nám vydatně pomohli. Díky Sihasapawin, Tazi, a Čanphahčawin, která to tak krásně zorganizovala.

Návštěvníci procházeli jednotlivá stanoviště, to bylo podobné jako v minulosti, jenže teď, to bylo propojené s plněním orlích per a stoupáním na horu. Myslím, že to byl skvělý nápad a využilo se i propojení s naší webovou aplikací www.stoupaninahoru.cz. Stanoviště fungovala, návštěvníci se valili, počasí nám přálo. Lukostřelba, Setonův běh, Skok z místa, Souhvězdí, Denní motýli, Naši ptáci, Malování, Otisky, Uzlování, Pečení hadů, Ošetření ran, Bylinkové čaje. Krom toho bylo možné si vyřezat a obarvit zvířátko, posedět v zařízeném týpí a zapojit se do tancování indiánských POW WOW tanců.

Společný večer s divadlem Skarabeů, Tygří ohňovou show a promítáním kultovního Příběhu Kosího potoka a novinky Blackbird Creek 1913, jsme zakončili posezením u ohně a hraním na kytary. To vše podporované vynikajícím jídlem a pitím, zajištěným jako poděkování pořadatelům.

I přesto, že poslední sůvy uléhaly až po druhé hodině ranní, v 8 byli zástupci všech stanovišť nastoupení na ranní poradě a v deset všechna stanoviště fungovala a hrad byl perfektně uklizený.I když neděle byla chladnější a občas i sprchlo, návštěvníci dorazili. Balení pak proběhlo dle plánu.

Podle hesla Nech Walden před večerem, sedím teď večer doma a přemýšlím, promítám si celý víkend.

Myslím, že jsme nevstoupili do stejné řeky podruhé. Pár pamětníků, jinak nové, mladé tváře! Mám radost a obdivuji ty, co se o exhumaci, ne, reinkarnaci Indiánů zasloužili. Obdivuji vaší precizní organizační práci, Chlupe, Ileyawin, dobré! Ba co, lepší než za nás!

Aleš Sedláček - Tokaheya

Komentáře, diskuze

4.10. 2015 9:12

Chlup

Další fotky najdete v odazu níže. Budeme je postupně měnit.

Díky za akci!

https://goo.gl/photos/trVihUcBieJi8QzB8

Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Správce těchto stránek nemůže ovlivnit jejich obsah a nenese za něj zodpovědnost. Vyhrazuje si však právo je odstranit.
Nepřijatelné jsou zejména urážky, vulgarismy, rasismus, neplacená reklama a příspěvky nesouvisející s příslušným tématem.
Pokud s něčím nesouhlasíte, uveďte důvod a přidejte argumenty. Jinak je váš názor k ničemu a nemá tu co dělat.