72 hodin na Faře a Kosím potoce 9.-11.10.2015

Již počtvrté jsme se zapojili do projektu ČRDM 72 hodin dobrovolnických prací. Přestože účast nebyla nijak valná, práce jsme odvedli poměrně dost. Kromě ligových účastníků (Tokaheya, Lucka s Martinem a Klokša, se k nám přidal ještě Marek z kanceláře ČRDM a i letos jsme přivítali zahraniční posilu – 4 maďarské dobrovolníky.

V pátek jsme se s Markem a maďarskými dobrovolníky dopravili vlakem do Plané, kde jsme povečeřeli a pak nás Tokaheya odvezl autem na Faru.

 

V sobotu jsme se hned zrána pustili do práce. Jedna skupina zůstala na Faře a postarala se o zahradu. Shrabala listí, roztřídila a spálila velkou hromadu dříví a různého nepořádku, posbírala jablka a zajistila moštování. Ano, i letos byla skvělá úroda a mošt byl vynikající, jako vždy, a bylo ho zatím nejvíce, co pamatujeme.

Druhá skupina se věnovala sázení stromů. Letošním mottem projektu bylo: „ Zasaď strom (třeba) se starostou“. My jsme si přivezli hned 11 stromů. Jednalo se o vzrostlejší (asi 4 m) vysoké javory, duby a jilmy. 2 stromy jsme nechali v Michalových Horách, kde si je vysadili sami. Následoval Kosí potok, kde jsme vysadili 5 stromků na různých místech – jeden u cesty, jeden u kraje louky, dva u dolních kadibudek a jeden u initi. Celkem rychle jsme si vychytali postup, aby nám to pěkně odsýpalo. Počasí nad očekávání rozumné, nepršelo a nebyla taková zima, jak předpovídali, a samozřejmě bylo krásně podzimně barevno. Oběd jsme měli objednaný v Michalových Horách v hospodě a po obědě následovala druhá série. Dosázeli jsme stromy na Kosím potoce a následoval rozvoz po okolí. Jeden strom jsme pomohli vysadit do připravené jámy v Kořenu, další v Olbramově se starostkou a po jednom jsme nechali pro Bezdružice a Holostřevy. Poslední stromy jsme sázeli a předávali už za šera a docela rádi jsme se vrátili na Faru.  Tam už na nás čekala připravená večeře, po které jsme si promítli film Příběh Kosího potoka a trochu jsme zahraničním hostům představili Ligu. Rozloučili jsme se s Luckou a Martinem, kteří se večer vraceli domů.

 

V neděli nám k další práci svítilo sluníčko. Jedna Maďarka musela odjet už ráno, aby stihla spoj domů, ale ostatní se s chutí pustili do opravy plotu a likvidování hromady hlíny před farou. Chlapi se pustili do stavby podpůrné zídky u cesty pod zahradou, kde se začal sesouvat svah. Díky technice pana Františka z Michalových Hor to šlo docela dobře. Zahraniční hosté se rozhodli jet zpět vlakem, takže jsme se s nimi po obědě rozloučili. My zbylí jsme zajeli na Kosí potok rozhrabat hlínu navezenou do prohlubní na loukách a posbírali jsme vysypaný kontejner skla. Pak už nás čekalo jen uklízení a drobné dodělávky, než jsme kolem páté hodiny vyrazili domů. Cestou jsme ještě rozvezli nějaké mošty.

Myslím, že se tento víkend povedl. Zahrada prokoukla, mošt byl vynikající, na loukách se bude lépe sekat a výsadba stromů je činnost na čerstvém vzduchu, která přináší radost. Jen ten plot jsme nestihli dodělat. Snad se zase najdou dobrovolníci, kteří pomůžou.

Ráda bych tímto všem zúčastněným poděkovala za to, že byli ochotni věnovat svůj čas a sílu a přiložili ruku ke společnému dílu. 

 

Eva Beránková - Klokša