O víkendu 17. – 19. 2. 2017 proběhl první víkend letošních Náčelnických zkoušek v Rokytnici v Orlických horách.
V komorním počtu 5 školitelů a 5 účastníků jsme se potkali v pátek večer na malebné chalupě stojící uprostřed zasněžené louky. Svou přítomností nás poctili náčelník Filip a Wenona s Loganem. Prožili jsme dva dny plné zážitků a dobrodružství.
V pátek, po krátkém seznámení v posvátném kruhu, jsme poznávali stopy zvířat podle obrázků a probírali úkoly na následující den. Hlavní část programu se odehrála v sobotu.
Po vydatné a vynikající snídani z místní farmy jsme se vydali na sněžnicích na Anenský vrch mimo značené stezky. Rozdělili jsme se do dvou skupin: zkušené vlky a potenciální budoucí držitele glejtu o absolvování kurzu. Školitelé nám připravili řadu úkolů, jedním z nich bylo určování stromů podle klíče. Po pár desítkách metrů se ukázalo, že žádné vzdělávací pomůcky nepotřebujeme, protože z Glis se vyklubala nejenže skvělá znalkyně dřevin, ale hlavně dokonalá učitelka. Počasí nám zrovna nepřálo - brodili jsme se mlhou, která místy způsobovala “bílou slepotu”. Díky Marťovi, který držel mapu, jsem ani chvíli neváhala, že jdeme správnou cestou. Další z naší skupiny, Jarda - zdravotník, nás paradoxně musel opustit hned na začátku cesty právě ze zdravotních důvodů. Sunny nám nahrazoval chybějící slunce a jeho historky nás několikrát upřímně rozesmály. Dalším z úkolů byla příprava jídla na ohni, který jsme měli rozdělat křesáním nebo třením dřev. Společnými silami jsme to dokázali a pochutnali si na mase pečeném v citronové šťávě. Vzhledem k náročnému programu jsme nestihli dojít na určené místo, nicméně si myslím, že všichni si dobrodružný výlet náramně užili. Radost z pohybu a pobytu v krasné přírodě mě zaplavila endorfiny.
Po návratu nás čekala diskuze a nespočet bohatých lektorských zkušeností a vědomostí. Večer a další den ráno jsme diskutovali o woodcraftu, psychologii, organizaci tábora a ekologii. Dokonce i zdánlivě nudná oblast zákonů a práv byla díky vypravěčskému umění Tokahey fascinující.
Kromě všech vážných bodů programu jsme si užili spoustu zábavy a legrace, mnozí z nás přispěli k vylepšení statistiky zastoupení druhého světla v celkovém počtu plnění orlích per v Lize - určovali jsme stromy podle zimních větviček (Glis, děkuji:). Hráli jsme poznávací hry, vychutnávali český boršč a dokonalé domácí buchty u čerstvě praženého kafíčka. Kvůli sněhovým podmínkám se nám nepodařilo spát v záhrabu, ale kluci zvládli postavit iglú, které prošlo náčelníkovým zátěžovým testem (circa 75 kg Filipovy váhy). Těšila jsem se na svůj soukromý extrémní zážitek - spaní poprvé venku v zimě. Nicméně díky vybavení od Áji, Hočhóky a Maqiyémi jsem se po dlouhé době konečně pořádně vyspala (doma se dvěma malými dětmi to nejde).
Pro mě osobně jsou Náčelnické zkoušky ve velké míře intelektuální zážitek. Ještě dnes, pár dní po návratu domů, vstřebávám informace, které jsem obdržela od lektorů a hlavně stále musím přemýšlet, čím je pro mě woodcraft a jak ho propagovat dále. Po prvním víkendu díky Maqiyémi, Tokhatamanimu, Tokaheyovi a Loganovi jsem si uvědomila, že pokud chci, aby můj sen sdílet radost z prožívání přírody a souznění s ní oslovil co největší počet lidí, budu si muset ujasnit, co je vlastně woodcraft a Liga lesní moudrosti. Jakým způsobem ji prezentovat, abychom oslovili lidi, kteří díky čerpání ze společné studny lesní moudrosti mohou měnit svět na lepší místo pro žití pro nás i pro naše děti. I když jsem teprve na začátku své cesty na Horu, věřím, že hluboké zamyšlení, studování dějin Ligy, pobyt v přírodě, táborové zkušenosti a dětská touha po poznání znovuobjevená díky woodcraftu mi v tom pomůžou.
Magda Pospíšilová, kmen Okwaho
Chcete-li si udělat představu, co se dělo na 1. víkendu, podívejte se na video, jehož autorem je Marťa Lehký z Okwaha.
vložila:Kamila Lunerová
Doposud nebyl zaznamenán žádný komentář.