Výroční zpráva

............................... táboření ve volné přírodě

Členové našich kmenů podnikají pestrou paletu akcí od přechodu Lužických hor přes akce pro postižené a ekologické akce až po sjíždění řek ve Finsku.

Táboření je umění. Kdo ví, jak přespat v suchu za bouřky, kdo ví, že odpadky je třeba z lesa odvézt do města, že tábořiště je třeba zanechat v lepším stavu, než jsem je našel, ten může tábořit po vzoru přírodních národů – v zubříku, šeltru nebo v týpí. Při putování krajinou jsou však vhodnější lehké stany.

Obydlí přírodních národů pro nás nejsou jen noclehárnami, ale skutečnými domovy pro pobyt v přírodě v pravém slova smyslu. Klademe přitom důraz na předměty vyrobené vlastní rukou (ke kterým má pak člověk kladnější vztah než k věcem koupeným) a předměty (pokud je to možné) z přírodních materiálů (které člověku pomáhají nalézat vztah k přírodě).

Studujeme proto stará řemesla a dovednosti; vlastní rukou vyrobené předměty a oblečení dotvářejí atmosféru „primitivních“ obydlí. Na delším táboření nám proto nepřekážejí. Nezříkáme se ale ani moderních tábornických doplňků, které nám pomáhají uchovat si zdraví.

Táboření je spjato nejen s učením se dovednostem a znalostem (každou rostlinu, každého motýla chceme nazvat jménem), ale i s jemným vnímáním přírody a prožitky, které jindy nezažijeme (ať už je to společná oslava nového roku v přírodě, malebnost ohně rozdělaného třením dřev nebo „jen“ nalezení útočiště ve skalním výklenku za průtrže mračen při putování v horách) - to vše nám pomáhá proniknout k těm podstatným věcem člověka.

Program woodcraftu nehlásá útěk do přírody ani nechce z lidí vychovávat Indiány nebo zálesáky, ale pracuje dlouhodobě na lidském charakteru.

Táboření v těchto obydlích (a samozřejmě i táboření při pěším putování) má přispět nejen k rozvoji přirozené fyzické zdatnosti. Od země člověka neodděluje betonová ani kamenná podlaha, v obydlích hoří otevřený oheň a poskytují útočiště v nejhorším počasí.

............................... celoživotní vzdělávání

V určitém věku se člověk obvykle usadí a z různých důvodů „nemá čas“ učit se novým věcem. Liga lesní moudrosti je jednou z mála organizací se systematickou podobou celoživotního vzdělávání.

Program Ligy lesní moudrosti poskytuje svým členům poutavou možnost celoživotně se vzdělávat. Naučit se plést ponožky a někomu je darovat, přečíst filosofickou knihu, zatančit lidový tanec, zaběhnout stovku pod 15 vteřin anebo pomáhat v domově důchodců však nepředstavuje soutěž, nýbrž ocenění něčí snahy.

Pro dospělé, kteří pracují s dětmi, je připravována Lesní škola Čotokva, na které účastníci získávají znalosti nejen o woodcraftu, ale zejména z oblastí potřebných ke správnému vedení kmene (psychologie a pedagogika, právní předpisy, hospodaření, zdravověda...). Náčelníci kmenů a jejich pomocníci také skládají Náčelnické zkoušky z těchto oblastí.

Udělené činy, pomyslná orlí pera, tak nejsou ceny, nýbrž pobídka k další práci na sobě a pro ostatní. Orlí pera jsou vypracována pro všechny věkové kategorie desítkami odborníků a patří k nejlépe propracovaným systémům zkoušek tohoto druhu u nás.

Svitek březové kůry s činy pak je podnětem k tomu, co všechno se ještě člověk může naučit. Jedinec se ale nevyvíjí jen jedním směrem; orlí pera vedou k morálnímu růstu celé osobnosti. Nezbytnou atmosféru pak dotváří prostředí lidí, ve kterém se člověk v Lize lesní moudrosti pohybuje.

............................... přátelství

Téměř veškerá činnost Ligy lesní moudrosti leží v kmenech. Nejmenší možný počet členů kmene je 6 osob, z toho alespoň jedna starší 18 let. Kmen má svého náčelníka, ohnivce, Radu orlích per a strážce wampumu. Všechny funkce, kromě náčelnické, mohou zastávat i členové mladší 18 let. Tímto způsobem se řada dětí podílí na vedení a organizaci programu svého kmene, učí se tak zodpovědnosti a spolupráci. Všichni členové nejdříve plní zasvěcovací stezku. Kmenové zřízení je nejlepším systémem organizace volného času dětí.

Existují kmeny dětské a dospělé, ale táboří i rodiny s těmi nejmenšími.

Dětské kmeny se svou činností (která se od jiných organizací liší v důrazu na výše uvedené věci) snaží v lidech rozvíjet kladné vlastnosti jako je úcta ke svému okolí, harmonické vztahy s ostatními lidmi a v neposlední řadě i vztah k sobě, svému tělu a duši.

Žádné dva kmeny nejsou stejné; každý má svá specifika. Někde kladou větší důraz na poznávání přírody a pěší putování, jinde na ochranu přírody nebo třeba na táboření v týpích po vzoru Indiánů. Členové kmenů spolu prožívají nejen letní tábory, cyklistické a turistické akce, horolezecké anebo lyžařské výpravy a pravidelné schůzky, ale i vánoce, své radosti i bolesti a vzájemně si pomáhají.

Stráže LLM

Pro lidi, kteří nemají v dosahu žádný kmen LLM ani lidi, s nimiž by mohli kmen založit, existuje možnost být stráží LLM. To znamená být členem LLM a účastnit se akcí pořádaných organizací.

Malá a Velká lóže, Lóže skřítků

Podle výchovného systému Ligy lesní moudrosti se členové dělí na Malou a Velkou lóži a Lóži skřítků. Lóže skřítků je označení pro nejmenší členy LLM, maximálně do 10 let. V Malé lóži se sdružují děti zhruba od 10 do 16 let a Velká lóže členy nad 16 let. Členové poslední jmenované se scházejí jednou měsíčně na přednáškách ze všech oborů lidské činnosti.

Rok 1999

17. dubna 1999 v Brně proběhla Valná hromada, na které zástupci kmenů zvolili nové náčelnictvo s funkčním obdobím 2 roky v tomto složení:

Náčelnictvo bylo potvrzeno na Výročním sněmu LLM, který se konal ve dnech 22. - 23. května a na kterém se sešlo okolo dvouset malých i velkých členů LLM ke společnému táboření, hrám i slavnostnímu ohni.

Podle došlých zpráv a plánů činnosti vyvíjely kmeny LLM v roce 1999 pravidelnou celoroční činnost (nejméně 2 kmenové akce měsíčně). Dotace na tyto akce využilo však jen minimum kmenů – na krátkodobé akce to bylo 7 kmenů a těchto akcí bylo dotováno celkem 53. Uskutečnilo se i několik větších akcí otevřených pro veřejnost:

26. – 28. března – Setkání: soutěžní klání oddílů nejen z LLM, kterého se zúčastnilo okolo 100 mladých lidí, uspořádal otrokovický kmen Woape – Naděje.

4. – 6. června – Dětský den: další akce otrokovických, tentokráte ve spolupráci s charitativním sdružením, byla zaměřena na integraci zdravotně postižených dětí a počet účastníků překročil 50.

11. září – Indiánské rozloučení s létem: říčanský kmen Bobrů připravil pochod s různými soutěžemi pro zájemce z řad veřejnosti, kterých se nakonec sešlo přes 200.

18. – 19. září – Indiáni na Točníku: dvoudenní představování LLM na hradě Točník ve formě předvádění tradičních činností shlédlo okolo 1500 návštěvníků. Tuto vůbec největší ligovou akci organizačně zajistili zejména členové kmene Walden z Prahy.

Kromě kmenových aktivit se uskutečnily i akce pro všechny zájemce z řad LLM – hry, putování, táboření, společný letní tábor.

Vlastní letní tábor si připravila většina kmenů; dotovaných táborů proběhlo 20, celkový počet děťodnů byl 6873. Některé kmeny pořádaly tábory i o zimních a jarních prázdninách.

V roce 1999 se uskutečnily i některé vzdělávací akce: kromě víkendového setkání lesní školy Čotokvy to bylo hlavně školení ohnivců, kurz korálkování a pravidelné každoměsíční přednášky pro členy Velké Lóže.

26 členů LLM se také v roce 1999 zúčastnilo jedenáctidenního 2. mezinárodního setkání woodcrafterů v Anglii, kde načerpali mnoho zkušeností se zahraničním pojetím woodcraftu a nemalou mírou přispěli k úspěchu celé akce.

V roce 1999 bylo registrováno 33 kmenů a LLM měla celkem 847 členů. Pokračoval tedy trend z roku 1998 – mírný nárůst členské základny. Pozitivní na tomto trendu je i to, že největší přírůstek je ve věkové kategorii do 18 let (viz tabulka členské základny).

Nárůst počtu členů v letech 1997-1999

Podíl věkových skupin na celkovém počtu - rok 1999

Hospodaření

LLM účtuje v jednoduchém účetnictví s podrobným členěním položek podle své potřeby a pro dokumentaci čerpání dotací.

Provoz ústředí

Přehled dotovaných projektů

Pro základnu ve Filipově Huti, která slouží jako ubytovna, je odděleně vedeno jednoduché účetnictví.

Výkaz příjmů a výdajů základny na Filipově Huti

Výkaz o majetku a závazcích

TZ Filipova Huť

Základnu ve Filipově Huti má LLM v dlouhodobém pronájmu od FDM. Je celoročně využívána především k rekreaci dětských členů LLM i jiných sdružení dětí a mládeže a k plnohodnotnému pobytu v přírodě (základna se nachází v centru Národ ního parku Šumava).

Objekt byl přidělen LLM do nájmu rozhodnutím FDM v březnu 1995, ovšem kvůli dlouhotrvajícím problémům s bývalým nájemcem došlo k listinnému převzetí teprve v červnu 1997 a k fyzickému předání v listopadu 1997.

Zatím nám Filipova Huť přináší více starostí, než radostí, protože objekt není v příliš dobrém stavu, což se snažíme dle našich možností každým rokem zlepšovat. V roce 1999 probíhala oprava oken a celkové zateplení, tyto práce však musely být přerušeny při zjištění havarijního stavu na komínu, jehož opravu jsme následně provedli.

Díky havárii a rekonstrukci nemohl být objekt obsazován zejména začátkem zimní sezony, což se negativně projevilo na celkové obsazenosti - ta byla v roce 1999 pouze 17,1% (z celkového počtu lůžkodní 5475 bylo obsazenost 936).

Ediční činnost

Ediční činnost Ligy lesní moudrosti zahrnuje pravidelné čtvrtletní vydávání časopisu Bizoní vítr, který je zamšřen na čtyři hlavní oblasti výchovného systému LLM. Zahrnuje tedy články o sportování a pohybu a pobytu v přírodě, články o poznávání přírody, články návodové a články pojednávající o službě druhým lidem. Časopis poskytuje nejen návody na činnost, ale najdete v něm i stránku pro děti, volné fórum pro názory členů i nečlenů LLM, zajímavosti stejně jako zprávy z vnitroligového dění. Obsahem je určen celoligové veřejnosti, zejména pak náčelníkům, dětem ve věku 10 a více let a také dospívající mládeži.