Hau Kóla - Tašky do týpí

Hau kóla!
V málo týpích jsem viděl bedny a parfleše z kůže, které k týpí neodmyslitelně patří, lepší to bylo s opěrkami a postelemi z vrbových prutů. Ale na prstech bych spočítal, v kolika českých týpích jsem viděl tašky, jeden z nejpraktičtějších a nejhezčích výrobků, které byly vždy chloubou týpí. Velice pěkně o nich píše Reginald Laubin ve svém Indiánském týpí.

Ve starých dobách měli Indiáni v týpích všechno úhledně srovnané a tak v pohotovosti, aby mohli co nejrychleji sbalit tábor a vydat se za lepší pastvou pro koně, za bizony nebo prchat před nepřítelem. Do interieru indiánského týpí neodmyslitelně patří i tašky. Indiáni je dělali ve všech možných velikostech a nádherně je zdobili.

(pro zvětšení obrázku na něj klikněte)

obr. 1

obr. 2a

obr. 2b

obr. 3

obr. 4


obr. 4 (1)

obr. 4 (2)

obr. 4 (3)

obr. 4 (4)

Na tašku, jakou vidíte na foto č.1 potřebujete kus velké kůže, kterou si můžete sami vydělat na poloměkkou. Toho docílíte tak, že na straně, kde má epidermis a kterou, chceme-li měkkou kůži na košili, odstraňujeme, teď ji prostě necháme a nezměkčujeme ji úplně.

Podle střihu na obrázku č.1 vyřízneme tašku. Pečlivě přeneseme vzor, který si nejdříve pečlivě rozkreslíme na papíře na kůži a narýsujeme ho měkkou tužkou tak, aby byl lehce znatelný. Nerejeme, protože potom by korálkovou výšivkou a zvláště na krajích prosvítala tužka, což je velice ošklivé a nejde to vygumovat.

Vezmeme si pevnou nit, šlachu a můžeme vyšívat, za předpokladu, že máme dostatek korálků.

Máme-li vyšít předek tašky, sešijeme postranní boky a potom převyšijeme poslední řadu již přes sešitý šev, který takto zamaskujeme. To je typicky indiánské. (obr.2a)

Nakonec máme-li vyšito, obarvíme si bílé koňské žíně narudo a po slepení a převázání je navlékneme do kornoutků z vypálené plechovky, a těmito střapečky ozdobíme celou tašku.(obr. 2b)

Kdo si chce ušetřit práci s celoplošnou výšivkou a má Pony Beads korále, může si udělat tašku, na které budou jenom proužky z korálků, a tu bude mít skoro hned. Pod korálky se v určitých vzdálenostech tak, jak to vidíte na obrázku 3 našijí bambulky z obarvené vlny, bizoní srsti a nebo rudé vlněné látky. Takovéto tašky byly na pláních velice oblíbené.

Kdo má o trochu větší znalosti, může si udělat tašky ozdobené ursoními ostny. Jsou velice vkusné a dýchají starými dobami. Dělají se úplně stejnou formou jako ty proužkové z Pony Beads, akorát místo korálků vyšíváme proužky ostny. (obr.2)

Kdo by se chtěl pustit do více vyšívaných ostnových tašek, může vzít za vděk tímto nádherným vzorem na fotografii č.4, ale to by už byla opravdu velká práce. Nicméně, kdo znáte všechny traviny, ptáky nebeské, jste hojně vytáboření a máte třeba zdravotní potíže a nemůžete ven – máte šanci poprat se i s tímto řemeslným skvostem – takových je však dnes mezi táborníky v Evropě hodně málo.

Vím, že se spousta z vás zajímá o Šajeny (jak se říká česky Čejeny), a tak vám podle obrázku č. 4 dávám možnost udělat si tyhle netypické tašky, které vyráběli. Jsou to vlastně takové měkké vyšívané parfleše. Uvidíte, že vám zvednou šajenskou náladu v týpí o sto procent.

Viděl jsem samozřejmě i hodně tašek bez zdobení, protože, tak jako u bělochů byli někteří Indiáni pouze praktičtí a prostě si tašku nezdobili. I tak, bude-li pečlivě sešitá a na dobré kůži, bude vám v týpí dělat dobrou službu. Přesto i malé zdobení jako na fotu č.2 je lepší než nic.

Když budete pozorovat káně na vysoké modré obloze, studovat květiny v jarním slunci a vařit bez nádob před svým týpím, půjdete si třeba pro atlas travin – najdete si ho ve vyšívané tašce ve vašem týpí, to vám bude jistě dobrým zadostiučiněním vaší námaze.

A kdo něco vyšil, ví, jak tahle práce trénuje vůli, vytrvalost a vychovává k estetice. Nebojte se a pusťte se do práce. Laubin – patron všech táborníků v týpí se na vás s Ben Hantem usmívají a jsou jistě rádi, že mají stovky následovníků.

Táboření v týpí se po revoluci rozmohlo ještě větším tempem, než tomu bylo dříve. Nové soukromé firmy začaly chrlit někdy dobrá, někdy horší týpí všech možných střihů a barev. Nejeden skautský, pionýrský či turistický oddíl, který dlouho váhal, vyměnil najednou stany za týpí. Čiksika vydal ve spolupráci s LLM pěknou knihu Táboříme v týpí s nejrůznějšími návody, jak týpí stavět, šít, vybavit. Jednoho léta jsem projel mnoho táborů a viděl desítky ba stovky týpí, nejenom v Čechách, ale i jiných zemích Evropy. Někdo se s kruhovým prostorem vypořádal lépe, někdo hůře. Od malička jsme zvyklí bydlet ve čtverci a podle toho, co jsem ve většině týpí viděl – pořádek v kruhu – tady se najednou projeví bezradnost bílého muže.

I novější motivy, jsou-li
vkusně provedeny, mohou
vypadat dobře

foto 1	foto 2
foto 3	foto 4