střih na mokasíny Indiánů z plání
sešité mokasíny ozdobené korálky a ostny urzona
pohled zezadu
Mokasíny – Teď se pokusíme ušít mokasíny samotné, nezdobené. Není dobré na ně něco malovat. Indiáni to dělali jen zřídka. Dávali přednost korálkům a ursoním ostnům. Střih je docela jednoduchý, ale mokasíny musíte sešít tak, aby měli podrážku z tvrdší kůže než vrchní díl a měli lehce zdviženou špičku, jako to je na obrázku. Toho docílíte pouze cvikem. Vyřízněte si tvar podrážky, ta může být z hověziny. Vrchní díl je z jelenice a oboje sešijte k sobě naruby a pak je obrátíte. Na konec přišijete jazyk. Zdá se vám to jednoduché, že? Možná, že to bude trvat mnoho měsíců, než objevíte toto tajemství. Sebelepší návod vám nepomůže. Musíte to zkoušet. A velikost? Zkuste si udělat první z tuhého plátna a na nich experimentovat. Tak příjdete na tu správnou velikost a podle rozpáraných a zastřižených dílů uděláte svůj první střih na kožené!
Tato část Hau Kóly bude trochu netradiční; rozhodli jsme se totiž zpřístupnit jednoduché vzory na mokasíny, po kterých je stále poptávka. Heslem následujících řádků tedy bude: méně textu, více obrázků.
Mokasíny byly "spotřební" součástí oděvu. Každý jich měl několik párů. Původně se vyráběly především z vyuzené kůže horních částí starých týpí. Takový materiál sice nebyl vodotěsný, ale mokasíny chůzí v mokru neztvrdly a po uschnutí se nevytahovaly. Svou roli tu jistě hrálo i to, že samozřejmě používali kůži vydělanou přírodním způsobem (mozkem). Mokasíny se kromě toho ještě hojně promazávaly tukem (lojem).
Jak už jsme si řekli, byly mokasíny normální součástí oděvu, není tedy divu, že se nám ty nejstarší nezachovaly. Občas lze nějaké objevit na starých obrazech malířů, kteří se mezi Indiány pohybovali (Catlin, Bodmer). Na začátku 19. století se zvláště na severních pláních nosily mokasíny z jednoho kusu kůže, trochu podobné staročeským krpcům. Měly výšivku korálky podél vnější strany nohy na zakrytí švu (na vnitřní straně švu a zejména pod vnitřním kotníkem výšivka nebývala, protože se rychleji opotřebovala). Ve třicátých letech 19. století byly na nártu mokasíny běžně zdobeny proužky nebo motivem klíčové dírky vyšité ostny.
Na východní hranici plání a v údolí řeky Ohio se nosily mokasíny z jednoho kusu kůže se švem na nártu, jak je známe z východních lesů. Údajně je s sebou přinesli Siouxové při své migraci na západ.
Silná nevydělaná, později tovární kůže se začala používat jako podrážka někdy před polovinou století patrně vlivem jihozápadních kmenů nebo bělochů, kteří podobné obutí nosily. Tato změna také možná souvisela s přesuny kmenů a z toho vyplývajícími změnami životních podmínek u mnohých z nich. Taková kůže se nejdříve přišívala zvnějšku na mokasíny z jednoho kusu. Teprve později se vyvinuly mokasíny tak, jak je známe - s oddělenou podrážkou a vrškem, ze dvou kusů.
Jak jsme zjistili, používalo se na pláních několik různých střihů. Proč nezkusit nějaký jiný? Obrázky dole ukazují některé z nich. Kromě toho občas najdeme na jižních pláních střih apačský nebo pueblanský, na východě několik druhů již zmíněného střihu lesního a specifické obutí nosili také Kiowové.
podklad růžový a světle modrý, okraje bílá a červená, další použité barvy tmavě žlutá, zelená, tmavě modrá |
bílý podklad, tmavě modrá |
podklad bílý, barvy kříže červená, obruba tmavá |
podklad bílý, kříž červený s modrým středem, okraj modrý a žlutý |
podklad bílý, lemovaný červeně, “motýlci” tmavá, červená, žlutá a modrá |
podklad světle modrý, jinak použita tmavě modrá, žlutá, červená |
prostředek bílý, krajní řady zelené, jinak použita červená a žlutá |
podklad bílý, barvy: žlutá, červená, světle modrá, nějaká tmavá |
podklad bílý, žlutá je lemovaná tmavě modrou, uprostřed červený flauš |
podklad světle modrý a červený, jinak žlutá a tmavě modrá |
podklad bílý, červené obrysy, vnitřek trojúhelníků zelený |
výšivka ostny, střed žlutý, od středu červená, žlutý proužek a tmavá modrá |
od středu žlutá, tmavě modrá, světle modrá, červená, bílá |
střed žlutočervený, okrajové proužky zelenobílé, lemováno růžová |