Hau Kóla - Buben

Zasněžené stromy a pod nimi malebná týpí, k nebi líně stoupá kouř z ohňů a mladí muži v leginách a kapote sekají na stráni u lesa dřevo na večerní posezení u bubnu. A už jsme u toho – jak si vlastně udělat pořádný indiánský buben?

Dnešní Indiáni se s tím moc nemazlí a už v dobách okolo legendárního Little Big Hornu používali bezostyšně stejné bubny jako dechovka ve velkých městech nebo kavalerie na přehlídkách. Na konci této hau kóly se k těmto bubnům ještě vrátíme, teď nás však bude zajímat jednoduchý buben, který mohl mít a také asi měl doma v týpí nejeden Indián, třebas takový, na který mohl bubnovat Sedící Býk při obřadech. Když se ptali Rudého Oblaka, co vzal jako základ na rám pro svůj buben, řekl – rám ze síta na mouku. A tak ti z vás, kteří mají hodnou babičku na venkově, z ní mohou vymámit rám a pustit se do práce.

(pro zvětšení obrázku na něj klikněte)

obr.1: vazba na přeplátování - v místě označeném šipkou překřížit

obr.2: kůže po natažení na rám - pozor na dobře připravené otvory, nedávejte je moc ke kraji

obr.3: po vypletení nám vzniknou jakoby loukotě kočárového kola, vyplétáme pak kus středu systémem nahoru a pod tím utahujeme kůži


obr.4

Jsou však tací, co si chtějí všechno vyrobit sami jako Indiáni v dobách, než poznali bělochy a převzali od nich spoustu věcí. Ti musí vzít jasanový kmínek, useknout z něj asi pěti až deseti centimetrovou lištu a zeslabit ji tak, aby byla 3 – 5 mm silná. Tu pak budou ohýbat nad párou a vařit ve vodě v hrnci tak velkém, jak velký chtějí mít rám. Když dřevo změkne, nechají ho vyschnout v hrnci menším, aby získal překlížení, ve kterém bude spojení jako na obrázku č. 1.

Vezmete kůži ze srnky nebo mladého telátka a necháte ji nějaký čas ve vodě nebo v potoce. Když z ní jdou chlupy, dočista ji oškrábete a můžete z ní vyříznout kolo, které bude na straně asi o 5 cm delší než spodní hrana rámu – obr. 2.

Potom si nařežete co nejdelší řemínky a začnete buben vyplétat nejdříve do kříže a potom do hvězdice. Nakonec loukotě, které se vám z kůže vytvoří, propletete kolem dokola a zakončíte uzlem – obr. 3. Takovýto buben nedávejte schnout ke kamnům nebo k radiátoru, ale opatrně ho nechte zvolna vyschnout. Až bude dokonale suchý, můžete si ho pomalovat podle fotografií z amerických knížek (obr. 4)

Paličku si uděláte stejně jednoduše. Na kus jasanové větve, která musí být dokonale rovná a asi 40-50 cm dlouhá, našijete na konec kus kůže z berana nebo ti majetnější z bizona. Paličku pak celou zašijeme do namočené jelenice a necháme pomalu vyschnout. (obr. 5)

Ti z vás, kteří mají zájem o opravdové indiánské zpívání, tak jak je Indiáni provozují ještě dnes, se budou muset smířit s tím, že bubínky menšího kalibru se dnes používají jen k obřadům a skutečná muzika se dělá na velkých dechovkových bubnech.

Ve městě Oglalla v Jižní Dakotě v rezervaci Pine Ridge jsem na pow-wow, které pořádali Siouxové, viděl tyto bubny v krásných rámech s ozdobami. Najednou vypadaly neopakovatelně indiánsky a stačilo k tomu jen pár per, čtyři pruty, nějaké dřevo, látka a korálky. Chcete-li si takový buben také udělat, neváhejte a pusťte se se mnou do toho.

Nejdřív si vyřízněte z tlustých fošen kříž, který spasujete dohromady. V koncích vyvrtáte díry, do kterých zasadíte silné pruty, ohnuté tak, aby se na ně dala zavěsit pera. Celé pruty můžete v hořejší části omotat korálky, když je před tím obšijete namočenou jelenicí, kterou necháte po sešití zvolna vyschnout. Pak umístíte háčky vyřezané z větví a přitáhnete je koženými řemínky. Bubnu uděláte čtyři uši, kterými jej zavěsíte na připravené háčky. Celý vynález vypadá asi takto a Siouxové se u něj podle vzezření cítili jistě velmi spokojeně (obr.6)

Jestliže se rozhodnete pro starou variantu, která se přestala na pláních používat už velmi dávno, a to pro buben vydlabaný z kmene, najdete jistě vhodný návod v Setonově Knize lesní moudrosti.

obr.5a: palička k velkému bubnu

obr.5b: palička k medicínovému bubínku

obr.6