Indiáni plání měli často na prsou, kromě oblíbených náprsenek z kostí, také zvláštní náhrdelníky, tvořené korálky visícími volně v několika řadách pod sebou. Na některých fotografiích z minulého století v nich můžeme vidět Indiány z kmene Crow (Vraní Indiáni), Nez Perce, ale někdy v nich vidíme i Černonožce, řidčeji už Siouxy a u některých kmenů se rozšířili až jako doplněk na Pow-wow v tomto století.
Jednu dobu u nás v Bílém Wampumu tyto náhrdelníky velice frčely a skoro každý takový měl. Když se probírám starými kronikami, zjišťuji, kolik malebnosti a za jak málo peněz nám tehdy tyto prsní ozdoby udělaly. A protože woodcrafter vyznává malebnost ve všem, neváhejte a pusťte se do svého prvního náhrdelníku z velkých korálů.
Rozlišujeme dva základní typy těchto náhrdelníků. První (obr. č.1) je z velkých korálů navlečených na jelenicové šňůrce. Druhý je udělán zvláštní obalovací metodou (obr.č.3) malými korálky a je daleko těžší si jej vyrobit.
Budete potřebovat:
Nejdříve si upravíme podle velikosti našeho trupu dva řemeny (b/) dlouhé od krku do pasu. Do nich uděláme libovolný počet děr šídlem podle toho, kolikařadý chceme mít náhrdelník. Nejlépe sedm, ale byly i víceřadé. Potom navlékáme na připravené řemínky z jelenice korálky tak, abychom měli na obou stranách stejný počet a ve středu buď čtyři modré nebo i lichou variaci např. sedm modrých. Na obě strany pak dáme stejný počet. Vrchní řada je nejkratší a postupně v dolních řadách přidáváme na obě strany korálky, takže řady korálků jsou delší a pěkně se prověsí, jako na obr. č.1. Rozestupy mezi řadami, když navlékáme řemínky do popruhů, musí být stejné. Navlékáme podle obr.č.2. Než zavážeme všechny postranní uzly, přesvědčíme se, jestli máme skutečně rozestupy stejné a potom zauzlujeme konce řemínků! Ty nestříháme, ale pouze je zastřihnem, aby nepřečnívaly, asi sedm až deset cm od popruhu. Vytvoří tak pěkné třásně, které jsou hezkou ozdobou.
Na konce řemínků uděláme šídlem dírky a do nich dáme řemínky, které nám budou držet náhrdelník na krku a v pase. Musí být zrovna tak, jako ty, na nichž jsou korálky, pěkně pevné, protože zvláště krční nese skoro celou váhu náhrdelníku.
Když máme všechny řemeny zauzlovány a náhrdelník zkompletovaný, zbývá jen si ho nasadit na krk a jít si zatancovat na Pow-wow mezi své přátele.
Omotávaný náhrdelník je o mnoho složitější a pracnější. Nejdřív si totiž musíme připravit ruličky z jelenice, které za mokra srolujeme (jemně), aby nám vznikly válečky, na které potom omotávací metodou přišíváme korálky. Nikdy ovšem ne s dlouhou nití, kterou bychom zapošili až třeba po deseti omotání kolem kůže. Je třeba, když ne každou řádku, tak alespoň každou čtvrtou nebo sedmou zapošít a pak se vrátit dvěma či třema korálky a pokračovat, aby omotávka byla pěkně plynulá. Tento způsob je dost složitý a je pouze pro toho, kdo chce mít něco opravdu mimořádného. Spojení omotávek ruličky s řemeny vidíte na obr. č. 3 a 4(viz níže)!
Kdo by se chtěl pustit do nejtěžšího výrobku, může kombinovat omotávku s kovovými korálky, jak je to na obr.č.5. To už ale chce opravdu řádnou dávku zručnosti.
Kde vzít mušle na horní konec náhrdelníku? Nevadí, když nemáte americké, stačí na dovolené u moře sebrat dostatečně velkou mušli a z ní si pak pilkou na železo a smirkovým papírem uděláte pěknou kulatou mušli. Někdy se dávají místo mušlí kulatá zrcátka, buďto provrtaná nebo zašitá v kůži či plechových obroučkách. Zlepší to vzhled náhrdelníku.
 obr.4 - Zakončení omotávky a její ukončení na řemen X. |
 obr.5 - Kombinovaná technika omotávání malými korálky se středem s kovovými. |
 Takto vystřihneme ze zbytku kůže řemínek! |
 Vršek náhrdelníku byl někdy ozdoben kulatými mušlemi. |
 Úvaz náhrdelníku je v pase a na krku. |
 Náčelník Josef z kmene Nez Persé. |