Liga lesní moudrosti Liga lesní moudrosti
Projekt:
Stavba venkovní učebny Fara Michalovy hory Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání www.stoupaninahoru.cz www.woodcraft.cz Kmenové zřízení STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR ČRDM - Česká rada dětí a mládeže ATOM - Asociace turistických oddílů mládeže ČR
Hlavní stránka » Diskuzní fórum
Zpět na příspěvky

Kolik je devět plus devět ? (ochrana proti nevyžádanému příspěvku)

Upozornění
Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Správce těchto stránek nemůže ovlivnit jejich obsah a nenese za něj zodpovědnost. Vyhrazuje si však právo je odstraňovat. Nepřijatelné jsou zejména urážky, vulgarismy, rasismus a neplacená reklama.
příspěvek: Milí mně blízcí,

Jsem rád, že můj příspěvek nezapadl a dočkal se pozitivních reakcí. Během uplynulého měsíce jsem se snažil proniknout do problematiky lesní moudrosti o něco více. Zejména jsem se zabýval trochu studiem díla M.Seiferta a stavem zakotvení myšlenek lesní moudrosti v oddílech různých dětských organizací. Na tomto základě bych se odvážil vyslovit několik návrhů.
Myslím, že by bylo dobré umožnit lidem, kteří v sobě nesou zcela reálně woodcrafterskou ideologii, identifikaci s ní. K tomu je ovšem potřeba sdělit jim dvojí vysvětlení. Za prvé stručně a jasně definovat onen skutečný základní obsah lesní moudrosti. Problém je v tom, že ač mnoho oddílů dětských organizací je jejím nositelem, v podstatě si to jejich členové neuvědomují či dokonce nepřipouštějí! Tím méně pak si to uvědomuje jednotlivec, který z takovéhoto oddílu vyšel, aniž by jednou jedinkrát slyšel pojem lesní moudrost v jiném kontextu, než ve vztahu k jejímu znaku a s tím, že jde o jakousi znalostní disciplínu tábornické přírodovědy, či jak tento okleštěný význam nazvat.
Tato situace má svoji historickou logiku. Jeden její zdroj spadá do samotného prvopočátku dějin hnutí a je vyjádřen v podstatě sporem M.Seiferta s vedením českého skautingu. Vše by bylo již tehdy možná jednodušší, kdyby samotný Svojsík nevycházel ve značné míře z E.T.Setona a kdyby vznikly od samého počátku dva zcela odlišné směry. I když...; Tím, že Junák integroval část ideologie lesní moudrosti do své vlastní, zvětšil svoji vlastní životaschopnost a dosah než kdyby pracoval čistě Baden-Powellovsky. Odkazu Baden-Powella se skauti přirozeně vzdát nechtějí a ani nemohou, nechtějí-li popřít sami sebe. Oficiální dokumenty světového skautského hnutí se k němu ostatně důsledně hlásí (zatímco k Setonovi nikoli). V samotném Junáku je to dnes problém o to větší, protože pokud uděláme důslednou analýzu jeho dokumentů, odkryjeme v něm jistý militantě levicový nádech, v podstatě blízký komunistickému nazírání. Chápu, že oni se k tomu nehlásí, ba dokonce to tak nějak potírají - mimo jiné tím, že se nijak nebrání právě woodcrafterské ideologii. Je zajímavé všimnout si vývoje v komunistickém Československu. Tvůrci ústředních dokumentů Pionýrské organizace ve své podstatě vytvořili systém, který výrazně kopíroval původní Baden-Powellův skauting byť s koedukovanými oddíly a doplněný o komunistickou frazeologii a symboliku. Pokud v komunistickém Čskoslovensku docházelo k útokům na "zakuklený skauting" v jednotlivých oddílech, pak to bylo převážně proti woodcrafterským duchovním dimenzím a jejich symbolům. Neexistovalo ovšem žádné ústředí ani skautingu ani woodcraftu, a tak v četných pionýrských, turistických, svazarmovských a jiných povolených oddílech, docházelo k živelnému vývoji, každý si bral to či ono, na mnohé se zapomínalo, něco bylo opravdu vytěsněno vyšší státní mocí, takže po roce 1989 málokdo pořádně věděl, kdo a co kam patří.
Nyní se situace trochu vyjasňuje. Sami skauti si uvědomují, že část jejich základny tvoří víceméně woodcrafterské oddíly, které odmítají ústřední skautskou ideologii, děti neznají skautské zákony, symboliku, kroje ani nástupy, žijí koedukovaně atd. (A část oddílů Junáka také provozuje nesystematické a ideově bezobsažné hraní, část se věnuje výhradně specifické zájmové činnosti a skrze skautskou organizaci si zajišťují materiální základnu pro tuto činnost). Není to z mé strany výtka, jen konstatování stavu, který je důsledkem významu registrovaného členství pro možnost fungování organizace.
Bylo by samozřejmě nefair obracet se k woodcrafterským oddílům jiných organizací s úmyslem dostat je pod svá křídla, ale není proti ničemu hledat a vytvářet prostor k jejich hlubší spolupráci. Není to snadné, je třeba překonávat nedůvěru a předsudky, ale je v zájmu samotné lesní moudrosti i celé společnosti, aby bylo veřejně viditelné, že lesní moudrost je skutečně záležitost početného množství lidí a nikoli jen členské základny LLM. Jde také i také obecné uznání, že lesní moudrost není povrchním hávem, který se nasazuje pro ozdobu, ale naopak základem, od kterého se odvíjí specifická obsahově i duchovně vysoce hodnotná aktivita.
Vedle těchto kroků by bylo vhodné souběžně vytvořit nějakou neutrální autoritu, která by byla nositelem woodcrafterské filosofie mimo samotnou ligu a mohla by se tak stát zdrojem jejího přemostění různými směry. Snad by to mohlo být cosi při nějaké vysoké škole humanitního zaměření. Přímo na těchto školách je stále dost lidí, kteří se tím konkrétně zabývají, jistě by se našli i studenti se zájmem o problematiku a na tuto strukturu by se přirozeně navázali i další jedinci mající co říci ke studovaným otázkám. Výsledkem by byla autorita, jejímž prostřednictvím by bylo zajisté snadnější oslovovat média, také by se dařilo možná lépe komunikovat s těmi, kdož sice woodcraftery de facto jsou, ale ztotožňují tento ideový obsah svého vědomí s jinými zdroji. Skrze tuto autoritu by bylo možné dále publikovat dokumenty, které by se možná těšily větší prvopočáteční důvěře, než když vycházejí čistě z dílny LLM. A našly by se i jiné pozitivní důsledky tohoto kroku (mezinárodní univerzitní kontakty, přístup ke grantům, popřípadě i možnost získat více prostoru k vědecké práci zabývající se woodcrafterskou ideologií a výchovou). Konečně i takové woodcrafterské fórum mající povahu univerzitního semináře by bylo možná i akcí těšící se jisté prestiži.
Pokusím se nyní navrhnout několik zcela konkrétních kroků. Za prvé věnovat zvláštní pozornost woodcrafterskému fóru plánovanému na duben. Mělo by být spojeno s mediální prezentací a to se neobejde bez přípravy kvalitních podkladových materiálů pro tiskovou konferenci. Samozřejmě nelze čekat zázraky, ale pokud by se podařilo akci protáhnout všemi významnými sdělovacími prostředky, byl by to dobrý počin. Připravené materiály by zároveň měly najít cestu do existujících woodcraftersky zaměřených oddílů. Mělo by v nich být dobře vysvětleno, o co jde. Optimální by bylo, kdyby se část těchto oddílů dokázala s materiály identifikovat a začala sama komunikovat s ideovým ústředím, mohu-li to tak nazvat. Ideové ústředí je hrozný pojem, ale myslím si odpovídající. Sama povaha komunikace je v této chvíli záležitost nejvíce finanční. Dobře se dá využít elektronická cesta, na tiskové materiály je třeba hledat sponzory. Věřím, že by bylo možné zvýšit i náklad BV pro objednatele z řad oslovených oddílů. Jak na netu, tak v tištěné podobě by se musel vytvořit prostor, z něhož bude jasné, že jde o lesní moudrost pro všechny - nezávisle na členství v LLM. Naopak, pokud bude co říci, je asi možné získat prostor v tiskovinách jiných organizací.
Pokud bude co říci - jsou v zásadě tři okruhy: obecná diskuse a povídání, aplikovaná lesní moudrost a informace z akcí. Ty první dva okruhy jsou dány tím, zda se najdou plodní a zároveň schopní autoři. Nemyslím si přitom, že by bylo nějakým parazitováním využít woodcrafterské příspěvky krystalizující "bezejmenně" uvnitř společnosti. Mám tím na mysli různé nakladatelské počiny, které je možno komentovat a propagovat. Jako příklad bych uvedl skvělý dokument ČT Paměť stromů. Co se týče akcí, je možné využívat jednak reflexe toho, co se odehrálo, ať již v ligových kmenech či oddílech jiných organizací. Existují koneckonců i skautská střediska či pionýrské skupiny, které nesou Lesní moudrost ve svém názvu, proč nevyužívat i jejich aktivit ke sdílení. Ale je zde ještě třetí námět, a tím jsou větší akce. Dovedu si představit, že je určitý problém v malém počtu relativně vycucaných lidí organizovat něco nad rámec Ligy. Ale asi by to bylo velmi nosné. Otázkou je, jak bude vypadat Točník. Ale bylo by možná zajímavé zkusit udělat ještě v nějakém větším měřítku nějaké hry LM, "rozmáznout" již zmiňované fórum, případně připravit nějakou malou samostatnou vévézetku vedoucích skupin hlásících se k lesní moudrosti. Samostatná prezentace ideálů LM by pak měla být asi i na bambiriádě a velké vévézetce.
To je jistě práce až nad hlavu, ale výsledek toho všeho by mohl být slušný okruh "nabalených" lidí, kteří by se mohli stát potenciálními "prodejci" duchovních produktů LM.
Co se týče možnosti vytvořit univerzitní institut, je to věc jednání s vedením vytypovaných kateder. Šance na úspěch podle mne je, zejména na katedrách filosofie, pedagogiky, psychologie. Pokud ale nedojde k úspěchu, jsou zde i jiné školské instituce, pro něž by mohl program být zajímavý. Zejména vyšší odborné školy se sociálním zaměřením nebo ekogymnázia. Pak ještě samostatné vědecké ústavy, knihovní instituce, Domy dětí a mládeže. Je to vcelku rozsáhlé prostředí a nevěřím, že by se nikdo nechytl.
Druhým krokem tohoto směru je jednání s lidmi, od nichž lze očekávat aktivní zapojení do seriozních diskusí a rozpracování problematiky. Jde především o okruh intelektuálně orientovaných osobností, které se v minulosti již nějak vyjádřili a o osoby, které působí v různých organizacích a woodcrafterskou ideologii v nich obhajují.
Nový příspěvek do Diskuze
Vaše jméno/přezdívka:*
Váš email:
Nadpis:*
Zaslat odpověď:
Příspěvek:*
* Povinná položka