Co by měl každý vědět o katastru nemovitostí

Každý by měl vědět, co je to katastr nemovitostí a k čemu nám může být prospěšný. Pokud totiž nějak nakládáme s nemovitostmi - a nemusíme je přímo kupovat, stačí, když si najímáme pozemek pro konání letního tábora, měli bychom vědět, jak pozemek označit a kde si zjistit, zda ten, se kterým se chystáme smlouvu podepsat, může smlouvu uzavřít. (Podle § 119 OZ se věci rozlišují na movité a nemovité.)

Katastr nemovitostí České republiky (v dalším jej nazýváme jen katastr nemovitostí), je soubor údajů o nemovitostech v ČR, který obsahuje jejich soupis a popis a jejich polohové a geometrické určení. Katastr nemovitostí představuje ucelený a průběžně aktualizovaný informační systém o pozemcích a vybraných stavbách, přičemž jeho součástí je i evidence vlastnických a jiných věcných práv, jakož i dalších, zákonem stanovených práv k nemovitostem.

Ze shora uvedeného je podstatné to, že každá nemovitost, tedy každý pozemek a zpravidla každá stavba, je evidována v katastru nemovitostí. Evidenci provádějí katastrální úřady, mezi které je rozděleno celé území ČR, podle katastrálních území. V katastrálním území má pak každý pozemek své číslo (někdy vyjádřené i zlomkem), stejně jako zpravidla každá stavba. Společně s tím v katastru nemovitostí nalezneme i to, komu pozemek patří, případně zda je jeho vlastnické právo nějak omezeno.

Pokud tedy chceme jednat s kýmkoliv o koupi, nájmu či jiné dispozici s věcí nemovitou, než přistoupíme k jednání, měli bychom si prověřit, zda je tato osoba oprávněna s nemovitostí nakládat. To učiníme nahlédnutím do katastru nemovitostí. Dotyčná osoba se může prokázat aktuálním výpisem, který musí být opatřen kulatým razítkem katastrálního úřadu a zpravidla i kolkovou známkou, kterou se hradí správní poplatek za tento výpis (nemusí být vždy). Pokud náš "obchodní" partner výpis nemá, či se jej zdráhá předložit, navštívíme ten katastrální úřad, do jehož katastrálního území ta která nemovitost spadá. Pokud si nejsme jisti, zeptáme se na nejbližším obecním úřadě, kde nám poradí. Katastr nemovitostí je totiž veřejný a každý má právo do něj za přítomnosti pracovníka katastrálního úřadu nahlížet a pořizovat si z něho pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty (§ 21 odst. 1 z.č. 344/1992 o katastru nemovitostí ČR). Proti zaplacení správního poplatku nám příslušný pracovník vyhotoví výpis, ze kterého se dozvíme potřebné údaje.

Označení v katastru nemovitostí je pro každou nemovitost, ať se jedná o pozemek či o stavbu, jedinečné a neopakovatelné. Označíme-li nemovitost způsobem zapsaným v katastru nemovitostí, je přesně a nezaměnitelně identifikována. Tuto vlastnost využívá i zákon o katastru nemovitostí ČR č. 344/1992, který stanoví v § 20, že údaje katastru a to parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území jsou závazné pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru.

V souvislosti s katastrem nemovitostí je třeba upozornit na tu skutečnost, že řada práv k nemovitostem vzniká až dnem jejich vkladu do katastru nemovitostí. Jedná se o svého druhu "registraci" (kterou v minulosti provádělo Státní notářství). Nyní se touto činností zabývají katastrální úřady. Nejvýznamnějším a nejčastějším právem, které je předmětem vkladu, je právo vlastnické. Zpravidla se vkládá na základě smlouvy o převodu nemovitosti (prodej, darování apod.). Přechod vlastnictví nastává až vkladem do katastru nemovitostí. Činnost zahajuje katastrální úřad na základě návrhu. Podrobnosti obsahuje z.č. 265/1992 Sb. v platném znění (např. náležitosti návrhu, jeho nutné přílohy) a z.č. 344/1992 Sb. v platném znění a vyhláška č. 190/1996 Sb. v platném znění. V příloze této kapitoly je i vzor smlouvy o převodu nemovitosti, přesto její případné vypracování svěřte odborníku. Obraťte se tedy na notáře či advokáta. Pokud budete mít možnost výběru, obraťte se na osobu působící v místě, kde sídlí příslušný katastrální úřad. Můžete tak předpokládat, že tato osoba zná požadavky zdejšího katastrálního úřadu a řízení proběhne rychle.