O darování

Málo koho by napadlo, že položení dárku pod vánoční stromeček lze z hlediska právní teorie definovat jako "návrh na uzavření darovací smlouvy ohledně movité věci ve smyslu § 628 a násl. z.č.40/1964 Sb. - Občanského zákoníku - v platném znění, konkludentním činem". Je tomu skutečně tak: i darování má úpravu v občanském zákoníku.

Podle § 628 odst. 1 občanského zákona "Darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému a ten dar nebo slib přijímá.

Co je pro darovací smlouvu charakteristické ?

1. Předně se jedná o dvoustranný právní úkon (na jedné straně vystupuje dárce na straně druhé obdarovaný, není vyloučeno, aby na kterékoliv ze stran, popřípadě na obou vystupovalo více subjektů současně; například dva dárci a jeden obdarovaný, dva dárci a dva obdarovaní a pod.). Jak dárcem, tak obdarovaným může být osoba fyzická, tak osoba právnická.
2. Plnění (tedy dar) je poskytováno bezplatně. Tomu je třeba rozumět tak, že darující za dar nemá dostat ani peníze, ani jakoukoliv jinou majetkovou hodnotu či jinou věc (pokud by se tak stalo, nešlo by o darování ale o směnu věci za věc).
3. Dobrovolnost poskytnutí daru - takový stav je přítomen tehdy, jestliže je pouze na úvaze dárce, zda dar poskytne či nikoliv.

Předmětem darování (t.j. to co má být darováno), může být prakticky cokoliv (zpravidla bude darována věc ⁸⁾).

⁸Předmětem darování může být cokoliv, co má majetkový význam: tedy nejenom věc, ale i např. spoluvlastnický podíl

Vyjádřením skutečnosti, že darování je dvoustranný právní úkon je stav, kdy pro vznik darovací smlouvy je zapotřebí dvou shodných projevů vůle : jedním je úmysl dárce věc darovat a druhým je vůle obdarovaného (chtění) darovanou věc do vlastnictví bezplatně přijmout. To není hra se slovy ale vyjádření důležité skutečnosti : i přijetí daru musí být dobrovolné. Důsledkem darování totiž nemusí být jen zvětšení majetku obdarovaného ale i řada nových povinností: pokud je například darována nemovitost, musí obdarovaný udržovat chodník okolo ní, v zimě musí zajistit vhodná opatření proti náledí, obstarat včasné odstranění sněhu ze střechy (aby jeho sesutím nebyli ohroženi chodci), zajistit nájemníkům bytů úklid společných prostor, jejich osvětlení a tak podobně. Je proto logické že zákon stanoví dárci povinnost obdarovaného předem upozornit na vady věci, o nichž ví ⁹⁾. Jestliže má darovaná věc vady, na které dárce obdarovaného neupozornil, může obdarovaný věc vrátit ¹⁰⁾.

⁹§ 629 věta prvá z.č.40/1964 Sb. - Občanský zákoník - v platném znění
¹⁰§ 629 věta druhá z.č.40/1964 Sb. - Občanský zákoník - v platném znění

Pokud se jedná o formu darování, zákon je značně liberální: v drtivé většině případů není vyžadována písemná smlouva. Výjimku tvoří dvě situace:

1. pokud je darována nemovitost (ohledně dalších zvláštních náležitostí smlouvy, kde je předmětem plnění nemovitost) Vlastnictví k darované nemovitosti se pak nabývá až vkladem práva vlastnického do katastru nemovitostí.
2. druhým případem je darování věci movité, ovšem tehdy, jestliže není darovaná věc předávána při darování.

I když není písemná forma smlouvy ve většině případů vyžadována, pro právní jistotu účastníků (hlavně obdarovaného) je uzavření smlouvy písemně výhodné: darující může již těžko odvolat, co podepsal. Pokud chceme být zvláště důslední, necháme podpisy ověřit u notáře či na matričním úřadu (pak nemohou být úspěšně zpochybněny). Pokud není uzavření darovací smlouvy z nějakého důvodu možné, necháme si alespoň vystavit potvrzení - ověření podpisu je opět žádoucí (pokud to není možné, necháme potvrzení sepsat vlastní rukou darujícího (samotný podpis k jednoznačné identifikaci pisatele zpravidla nestačí), případně je dárce podepíše před svědky, tato skutečnost se na potvrzení poznamená a svědci listinu podepíší.

Vzhledem k výjimečnosti "darování" jako bezplatného poskytnutí majetkové hodnoty, vyžaduje zákon, aby obdarovaný zachovával vůči dárci určitou minimální míru vděku. Tento požadavek je vyjádřen tím, že dárce je oprávněn požadovat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová vůči němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy ¹¹⁾. Pokud se tak stane, může být vrácení daru vymáháno i u soudu.

¹¹§ 630 z.č.40/1964 Sb. - Občanský zákoník - v platném znění

Nyní si můžeme vysvětlit definici, kterou byla tato kapitola uvozena:

1. tím, že dárek umístíme pod stromeček ¹²⁾ s určením, komu má být předán, navrhujeme uzavření darovací smlouvy, kde stojíme na straně dárce;
2. obdarovaný tím, že si dárek po rozbalení ponechá, náš návrh přijal a nabyl k darované věci vlastnictví a tím došlo k uzavření darovací smlouvy.

¹²Podle § 35 odst. 1 z.č.40/1964 Sb. - Občanský zákoník - v platném znění může být projev vůle učiněn jednáním nebo opomenutím, výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit. Právě posledně uvedený druh jednání je nazýván konkludentním činem. V našem případě je konkludentním činem umístění předmětu, charakteristicky zabaleného a opatřeného jmenovkou pod vánoční stromeček - z takového jednání je nepochybné, že se jedná o úmysl obdarovat osobu na jmenovce označenou.

V souvislosti se shora uvedeným je třeba se zmínit o tom, že nabytí vlastnictví darováním podléhá zvláštnímu druhu daně - tzv. dani darovací. Právní úprava je obsažena v zákoně č. 357/1992 Sb. ze dne 5. května 1992 o dani dědické, dani darovací v platném znění (doposud více něž desetkrát novelizován naposledy z.č. 169/1998 Sb.).

Poplatníkem daně darovací je nabyvatel (t.j. obdarovaný); při darování do ciziny je poplatníkem vždy dárce. Nejde-li o darování z ciziny nebo do ciziny, je dárce ručitelem. Předmětem daně darovací, je dle citovaného zákona "bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele". Majetkem pro účely daně darovací jsou a) nemovitosti a movitý majetek, b) jiný majetkový prospěch. Pro účely výpočtu daně jsou osoby rozděleny do tří skupin (daň skupinu od skupiny narůstá) vyjadřujících vztah poplatníka k dárci (obdarovanému). Např. do I. skupiny patří příbuzní v řadě přímé a manželé. Citovaný zákon také podrobně stanoví, za jakých okolností a kdo je od daně darovací osvobozen. Jsou to m.j. bezúplatná nabytí majetku :

1. určená na financování zařízení a humanitárních akcí v oblasti kultury, školství, vědy a vzdělání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, tělovýchovy, sportu, výchovy a ochrany dětí a mládeže a požární ochrany, pokud je majetek nabyt právnickými osobami, které byly zřízeny k zabezpečování těchto činností a které mají sídlo na území České republiky,
2. státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi,
3. obecně prospěšnými společnostmi určená na jejich činnost,
4. nadacemi nebo nadačními fondy, jakož i majetku poskytnutého nadacemi nebo nadačními fondy v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu.