Co je to právní subjektivita

Právní subjektivita je způsobilost vystupovat v právním jednání, činit právní úkony, vystupovat v řízení před soudem apod. Způsobilost k právnímu jednání u fyzické osoby se v plném rozsahu nabývá dovršením věku osmnácti let, před tím pouze sňatkem. Osoby mladší osmnácti let mají způsobilost k právnímu jednání omezenou. Řečeno slovy zákona mají nezletilí způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku (§ 9 občanského zákoníku). To, jestli jde o právní úkon "přiměřený", bude nutno posoudit vždy individuálně podle konkrétních okolností.

Příklad: koupí-li si např. desetileté dítě motorku za 10.000,- Kč, bude tento právní úkon zřejmě neplatný právě z důvodu nedostatku způsobilosti k takovému právnímu úkonu, ale o neplatný úkon nepůjde, koupí-li si takovouto motorku sedmnáctiletý mladík.

Toto vše však platí pouze pro oblast občanského práva, pokud jde o pracovní právo, tam se právní subjektivita nabývá dosažením věku patnácti let s tím, že jako den nástupu do zaměstnání nelze určit den, který předchází ukončení povinné školní docházky (§ 11 zákoníku práce).

Jinak je tomu u právnických osob. Právnickými osobami rozumíme jednak obchodní společnosti a družstva, dále jednotky územní samosprávy (obce), účelová sdružení majetku (nadace, fondy), právnickými osobami jsou i občanská sdružení zřízená podle zák. č. 83/1990 Sb. - Liga lesní moudrosti, Junák - Svaz skautů a skautek ČR, Pionýr, aj. Občanská sdružení vznikají dnem zápisu do rejstříku Ministerstva vnitra ČR a tímto dnem také nabývají způsobilosti právně jednat (§ 18 - § 19a OZ). Za právnickou osobu mohou právní úkony činit tzv. statutární orgány, což jsou osoby, které jsou k tomu oprávněny zřizovací listinou. Dále mohou za právnickou osobu činit právní úkony i jiní její zaměstnanci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. To znamená, že v případě občanského sdružení je nutno vždy nahlédnout do stanov, kde by mělo být přesně stanoveno, kdo může za právnickou osobu navenek jednat. Vedoucí oddílu nepochybně může jakožto člen občanského sdružení vystupovat v "méně závažných právních úkonech", to znamená takových, které přímo souvisí s činností oddílu, např. koupit drobné odměny za hru apod., těžko by však mohl např. uzavírat písemnou nájemní nebo kupní smlouvu. V závažnějších případech, např. při uzavírání smlouvy o převodu nemovitosti by měl vždy jednat statutární orgán.

Jinými slovy: chceme-li s někým uzavřít smlouvu nebo vstupujeme-li s někým do jakéhokoliv právního jednání, musíme si vždy ujasnit, s kým vůbec jednáme a zda dotyčný má právní subjektivitu.

Je-li naším partnerem fyzická osoba, tak zde asi mnoho problémů nebude - její totožnost zjistíme vždy z občanského průkazu a musíme si dát pozor pouze na to, abychom jednali s osobou starší 18 let, neboť jenom taková osoba má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu a může činit právní úkony (t.j. uzavírat smlouvy apod.) bez omezení.

U právnických osob je situace komplikovanější. Je-li právnická osoba obchodní společností (tj. veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost - § 56 a násl. obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. ve znění pozdějších novelizací) nebo družstvem, zjistíme jejich totožnost z výpisu z obchodního rejstříku, kde jsou všechny tyto subjekty zapsány. Výpis z obchodního rejstříku si buď necháme předložit od zástupce či statutárního orgánu společnosti (družstva), který by jej měl mít stále k dispozici, nebo můžeme o něj požádat příslušný rejstříkový soud (okresní soud v sídle krajského soudu, v jehož obvodu má společnost nebo družstvo sídlo). Obchodní rejstřík je totiž veřejným seznamem (jako katastr nemovitostí) a každý má právo do něj nahlížet a za příslušný soudní poplatek si vyžádat výpis (50,- až 70,- Kč za každou započatou stránku). Z výpisu zjistíme přesné obchodní jméno a sídlo obchodní společnosti či družstva, předmět činnost (podnikání), jméno a adresu statutárních orgánů a další důležité údaje. Pozor však na jednu věc: vždy si pečlivě ověřme, kdo za společnost nebo družstvo může skutečně jednat a jak se jednání děje. U řady obchodních společností je totiž obvyklé to, že za ni jednají dvě či více osob společně. To znamená, že v takovém případě musí být na smlouvě podpisy všech těchto osob, jinak by byla smlouva neplatná. U družstva pak tato podmínka platí vždy, neboť je dána přímo ze zákona (§ 243 odst. 3 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. ve znění pozdějších novelizací).

U občanských sdružení zjistíme tyto údaje dotazem u Ministerstva vnitra, kde jsou všechna tato sdružení registrována.

Jednáme-li s fyzickou osobou, která je podnikatelem, musíme ji vždy označit jejím obchodním jménem, kterým je její jméno a příjmení s případným dodatkem (§ 9 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. ve znění pozdějších novelizací). Toto obchodní jméno má zpravidla podnikatel zapsáno v živnostenském listu (koncesní listině) ve zvláštní rubrice. Vyvarujme se toho, abychom podnikatele označovali jako "Firma pekařství Bavorka" nebo "Drogerie Renata" a pod., jak bývá uvedeno na obchodech nebo reklamních plakátech. Podnikatel - fyzická osoba, vystupuje v právních vztazích zpravidla vždy osobně.

S osobou, která není statutárním orgánem podle § 20 odst. 1 obč. zákoníku nebo členem či zaměstnancem podle § 20 odst. 2 obč. zákoníku můžeme jednat jen tehdy, má-li tato osoba řádnou plnou moc podle § 31 a násl. občanského zákoníku, ve které by měl být uveden i rozsah oprávnění.

Tato plná moc by měla být udělena vždy písemně, mělo by v ní být výslovně uvedeno, k čemu je zmocněná osoba (zmocněnec) oprávněna a vždy jí musí udělit fyzická osoba nebo právnická osoba, za kterou má zmocněnec jednat.

Za právnickou osobu plnou moc udělují pouze statutární orgány nebo zaměstnanci nebo členové, kteří jsou k tomu oprávněni podle vnitřních organizačních předpisů (viz výše).

Pro úplnost ještě dodáváme, že otázku, kdo může za naší organizaci jednat, je třeba zjistit vždy ze stanov či jiného vnitřního předpisu té které organizace, a nepochybíme, pokud si necháme poradit od vedení, případně právního zástupce našeho sdružení.