O právu občanském, jeho některých pojmech a smlouvách
Pojmy
Právní vztahy, ve kterých mládežnické organizace vystupují, se budou zpravidla řídit právem občanským. Toto právo je obsaženo v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. a ve znění pozdějších novelizací.
Podle svého § 1 odst. 2 občanský zákoník upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony.
UPOZORNĚNÍ:
V dalším textu se budeme snažit zmínit se o některých pojmech občanského práva, které považujeme pro čtenáře za důležité. Jedná se jen o pokus nástinu, neboť ve svém důsledku se jedná o problematiku velmi složitou. Vždyť jen na téma některých ustanovení občanského zákoníku v rozsahu několika vět se vydávají celé publikace o rozsahu stovek stran.
Občanský zákoník často operuje pojmem právní úkon. Právním úkonem je třeba rozumět projev vůle, který směřuje zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují (§ 34 OZ).
Příklad: projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím (například nechám uplynout lhůtu pro podání odvolání). Může se tak stát výslovně (na navrženou kupní cenu řeknu "Ano."), nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co chtěl účastník projevit (na navrženou kupní cenu mlčky podám příslušný obnos prodávajícímu).
Pokud vzniknou pochybnosti o tom, jak vykládat, co bylo projevem myšleno, zákon říká, že právní úkony vyjádřené slovy, je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená (pokud kupř. navržený text smlouvy přeškrtneme a návrh vrátíme, znamená to logicky, že návrh odmítáme). Přitom se přihlíží k vůli toho, kdo právní úkon učinil a chrání se dobrá víra toho, komu byl úkon určen.
K tomu, aby byl právní úkon platný, musí být učiněn svobodně, vážně, určitě a srozumitelně. Jsou i další důvody neplatnosti právního úkonu, z nichž některé, obsažené v § 37 - 42, jsou obsaženy v příloze této kapitoly. Povšimnutí zaslouží ustanovení § 40a OZ, který obsahuje tzv. relativní neplatnost. Tento pojem znamená, že na právní úkon se pohlíží jako na platný, pokud se neplatnosti ten, kdo je takovým úkonem dotčen, nedovolá.
Právní úkony mohou být jednostranné nebo vícestranné. Příkladem vícestranného právního úkonu je smlouva.
Smlouva
Smlouvy jsou nejčastěji dvoustranné (mohou být ale i vícestranné) právní úkony - v kupní smlouvě kupř. prodávající a kupující, v darovací smlouvě dárce a obdarovaný apod.
Podle § 43 OZ jsou účastníci povinni dbát, aby při úpravě smluvních vztahů bylo odstraněno vše, co by mohlo vést ke vzniku rozporů.
Smlouva vzniká tím, že se účastníci shodnou na jejím obsahu.
Každá smlouva by zpravidla měla obsahovat následující
-
označení účastníků - tedy stran smlouvy;
Příklad:
-
právnická osoba x.y. se sídlem tam a tam, IČO 00 00 00 00, statutární orgán jednající: Ferda Předseda, jednatel spolku,
-
u fyzických osob bude ideální označení takovéto: Jan Podnikatel, IČO : 00 00 00 00, r.č. 00.00.00/00.00, sídlem Bohatov, ul. Veselých podnikatelů 10, bytem Bohatov, Na vodníku 15;
-
předmět smlouvy: tedy co ve smlouvě chceme zakotvit - o co půjde, kupř. prodej určité věci, pronájem pozemku, klubovny a tak podobně - povinnosti a práva účastníků smlouvy;
-
platební podmínky, jedná-li se o smlouvu úplatnou: kolik se má platit, kdy, jak (hotově nebo poukázkou) a kam nebo kde (adresa nebo číslo účtu kam se mají peníze poslat, kam se mají peníze odnést a tak pod.);
-
datum;
- podpisy účastníků, případně i otisky razítek.
V některých případech bývá praktické, aby smlouva obsahovala i důsledky porušení smluvních povinností, případně možnost smlouvu jednostranně ukončit - tedy vypovědět nebo od smlouvy odstoupit.
Písemnou formu musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, a dále smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků.
Musíme si ovšem uvědomit, že ač zákon ve většině případů nevyžaduje pro platnost smlouvy písemnou formu, bude výhodnější smlouvu uzavřít písemně - zejména poskytujeme-li nějakou věc do nájmu, jakož i výpůjčku či peněžitou půjčku. Pokud totiž druhá strana smlouvy nebude chtít svůj závazek splnit, mohli bychom se dostat do tzv. důkazní nouze - nemohli bychom dokázat pravdivost našich tvrzení a případný soudní spor bychom mohli prohrát. Z hlediska naší právní jistoty je proto vždy výhodnější smlouvu uzavřít písemně.
Pro uzavření smlouvy písemnou formou stačí, dojde-li k písemnému návrhu a k jeho písemnému přijetí. Pokud jde o smlouvu o převodu nemovitosti, musí být projevy účastníků na téže listině.
Z pojmů občanského práva by každý měl znát vymezení některých pojmů. Proto jsou obsaženy v závěru této kapitoly.
Dále je nutné si zapamatovat:
- plní-li se peněžitý dluh prostřednictvím pošty nebo peněžního ústavu, je dluh splněn okamžikem, kdy byla částka poukázána, není-li stanoveno jinak. Braňte se tedy ustanovením ve smlouvě, kde je napsáno, že zaplaceno je až připsáním na účet druhé strany, popř. převzetím peněz druhou stranou od pošty.
-
ten, kdo je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je povinen věřiteli zaplatit úrok z prodlení, není-li podle OZ povinen platit poplatek z prodlení. Výše úroku z prodlení je podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. dvojnásobek diskontní sazby, stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu, která zde byla. Při výši diskontní sazby např. 8 % tedy činí úrok z prodlení 16 % ročně a z dlužné částky 10.000,- Kč je tedy dlužník v případě prodlení povinen zaplatit za každý rok 1.600,- Kč. Výše úroku je neměnná po celou dobu prodlení a rozhodná je sazba diskontní sazby, která zde v prvý den prodlení byla. Aktuální sazbu a přehled diskontních sazeb v minulosti najdeme na webové stránce české národní banky - www.cnb.cz - položka "Měnové ukazatele)
Vybraná ustanovení Občanského zákoníku:
§ 37
(1) Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.
(2) Právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, je neplatný.
(3) Právní úkon není neplatný pro chyby v psaní a počtech, je-li jeho význam nepochybný.
§ 38
(1) Neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům.
(2) Rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou.
§ 39
Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
§ 40
(1) Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný.
(2) Písemně uzavřená dohoda může být změněna nebo zrušena pouze písemně.
(3) Písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou; činí-li právní úkon více osob, nemusí být jejich podpisy na téže listině, ledaže právní předpis stanoví jinak. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé. Je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, může být podepsán elektronicky podle zvláštních předpisů.
(4) Písemná forma je zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.
(5) K písemným právním úkonům těch, kteří nemohou číst a psát, je třeba úředního zápisu. Úřední zápis se nevyžaduje, má-li ten, kdo nemůže číst nebo psát, schopnost seznámit se s obsahem právního úkonu s pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek nebo prostřednictvím jiné osoby, kterou si zvolí, a je schopný vlastnoručně listinu podepsat.
§ 40a
Jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle ustanovení § 49a, § 55, § 140, § 145 odst. 2, § 479, § 589, § 701 odst. 1, § 775 a § 852b odst. 2 a 3 považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil. Totéž platí, nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků (§ 40). Je-li právní úkon v rozporu s obecně závazným právním předpisem o cenách, je neplatný pouze v rozsahu, ve kterém odporuje tomuto předpisu, jestliže se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti dovolá.
§ 41
Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.
§ 41a
(1) Má-li neplatný právní úkon náležitosti jiného právního úkonu, který je platný, lze se jej dovolat, je-li z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby.
(2) Má-li být právním úkonem zastřen právní úkon jiný, platí tento jiný úkon, odpovídá-li to vůli účastníků a jsou-li splněny všechny jeho náležitosti. Neplatnosti takového právního úkonu se nelze dovolávat vůči účastníku, který jej považoval za nezastřený.
§ 42
Vznikne-li pro neplatnost právního úkonu škoda, odpovídá se za ni podle ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti za škodu.
Domácnost
§ 115
Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
Osoby blízké
§ 116
Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.
§ 117
Stupeň příbuzenství dvou osob se určuje podle počtu zrození, jimiž v řadě přímé pochází jedna od druhé a v řadě pobočné obě od nejbližšího společného předka.
Věci a práva
§ 118
(1) Předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty.
(2) Předmětem občanskoprávních vztahů mohou být též byty nebo nebytové prostory.
§ 119
(1) Věci jsou movité nebo nemovité.
(2) Nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.
§ 120
(1) Součástí věcí je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila.
(2) Stavba není součástí pozemku.
§ 121
(1) Příslušenstvím věci jsou věci, které náleží vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány.
(2) Příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány.
(3) Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
Počítání času
§ 122
(1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Polovinou měsíce se rozumí patnáct dní.
(2) Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den.
(3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Smlouva kupní
Se smlouvou kupní se nepochybně setkal každý z nás. Je to nejčastější typ smlouvy, jaký se vyskytuje, a jeho příkladem může být koupě pozemku stejně jako nákup sportovního náčiní či potravin na táboře. Tento stav znamená, že i v činnosti dětské a mládežnické organizace je tato smlouva nejčastěji se vyskytujícím právním vztahem. Dobrá znalost dále uvedených skutečností nám umožní nejenom obhájit právo na kvalitní zboží, ale i majetek naší organizace.
Úpravu kupní smlouvy v rozsahu, který nás bude zajímat, najdeme v OZ v ustanoveních §§ 588 a násl. Pro kupní smlouvu samozřejmě platí to, co bylo napsáno v ustanovení o smlouvách obecně.
Občanský zákoník přesto obsahuje dvojí úpravu - jednak úpravu obecnou pro kupní smlouvy vůbec, jednak zvláštní úpravu pro prodej zboží v obchodě.
Obecná ustanovení o kupní smlouvě nebudeme na těchto místech podrobně rozebírat, zájemci se s ní mohou seznámit v závěru této kapitoly. Řekneme si pouze, že podstatou kupní smlouvy je úplatný převod vlastnického práva proti zaplacení kupní ceny.
V dalším textu si povšimneme ustanovení o prodeji v obchodě, který je definován jako prodej podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti.
Podnikatelem je ten prodávající, který je k provozování prodeje oprávněn podnikatelským oprávněním (zpravidla živnostenským listem).
Pro prodej v obchodě platí, kromě obecného,
tato pravidla:
- plnění, která se s prodejem věci obvykle neposkytují, je třeba zvláště dohodnout (§ 615 OZ). Není tedy třeba zvláště dohadovat obvyklé zabalení,
- prodávaná věc musí mít požadovanou, případně právními předpisy stanovenou jakost, množství, míru nebo váhu - potraviny musí být označeny datem minimální trvanlivosti a jde-li o potraviny podléhající rychlé zkáze, datem výroby a nejpozdější spotřeby,
- prodávaná věc musí být bez vad (věci tedy nesmí být poškozené, neúplné a tak podobně),
- kupující má právo, připouští-li to povaha věci, aby byla věc před ním překontrolována nebo aby mu byla její činnost předvedena. Máme tedy právo si nechat předvést funkci kupř. plynového vařiče, rozhlasového přijímače či lampy,
- jedná-li se o zboží, při jehož užívání je třeba zachovávat určitá pravidla, zejména pokud se užívání řídí návodem nebo je upraveno technickou normou, je prodávající povinen kupujícího s těmito pravidly seznámit (neplatí to, pokud jde o pravidla běžně známá). Je-li to potřebné s ohledem na povahu výrobku, je prodávající povinen ke zboží připojit návod v českém jazyce.
Příklady: pokud jsou prodávány věci, které mají nějaké vady, avšak ty nebrání tomu, abychom je mohli použít k určenému účelu (kupř. svítilna s nedokonalou povrchovou úpravou), musí být prodávány jen jako zlevněné. Prodávající nás kromě toho musí upozornit na existenci vady, kupř. vývěskou "Zlevněné zboží - poškozený povrch".
V případě věcí vadných je třeba říci, že prodávající odpovídá za vady, které má prodaná věc při převzetí kupujícím (např. nesešitá stěna stanu, neúplný vařič a tak podobně). Prodávající se zde nemůže tedy vymlouvat, že jsme si věc vybrali, měli ji lépe prohlédnout a tak podobně. Pokud jsme zaplatili plnou cenu, máme právo na plnohodnotný výrobek. Tato odpovědnost však není za vady věcí použitých, pokud se jedná o vady vzniklé jejich použitím nebo opotřebením. Nedovoláme se tedy s úspěchem odpovědnosti za vady kupř. tehdy, jestliže do stanu koupeného v bazaru bude zatékat, protože impregnace je v záhybech skládáním a rozkládáním stanu narušena.
Rovněž zde není odpovědnost prodávajícího za vady pro které byla věc zlevněna (tedy kupř. u již zmíněné svítilny zlevněné pro poškozenou povrchovou úpravu).
Prodávající dále odpovídá za vady, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době. To neplatí u věcí, které se rychle kazí, nebo věci použité.
Obecná záruční doba je šest měsíců (u potravin osm dnů, krmiva tři týdny, u zvířat šest týdnů). Záruční dobu nelze nijak zkrátit (plánuje se ovšem její prodloužení, v souvislosti s harmonizací našeho práva s právem EU, na dobu dvou let).
Pokud je na prodávaných věcech, obalu nebo připojeném návodu vyznačena lhůta k použití věci, záruční doba trvá až do této doby.
V záručním listě, který je nám prodávající povinen vydat s vyznačením záruční doby, může poskytnout záruku i delší, než je shora uvedena. Je proto velmi důležité překontrolovat, zda je věc vybavena záručním listem, ten si nechat v prodejně vyplnit. Při vyplňování záručního listu (nezapomenout na razítko) je třeba zvlášť dbát na vyznačení data prodeje a pokud je to možné, požádáme prodavače, aby datum vyplnil jak čísly, tak slovy. Tím se vyhneme pozdějšímu možnému obvinění, že jsme záruční list nedovoleným způsobem upravili. Současně pečlivě uschováme i účet za zboží.
Záruční doba začíná běžet od okamžiku převzetí zboží. V případě, že se jedná o výrobek, který má uvést do provozu jiný podnikatel, je situace odlišná. Jedná se například o zakoupení vytápěcího tělesa na táborovou základnu, které je třeba na místě odborně instalovat a uvést do chodu.
Záruční doba v takovém případě běží až od okamžiku uvedení věci do provozu pokud jsou splněny následující podmínky :
- objednáme si uvedení do provozu nejpozději do tří týdnů od převzetí věci,
- řádně a včas umožníme provedení této služby.
Práva z odpovědnosti, hovorově "reklamaci", musíme uplatnit v průběhu záruční doby, jinak zaniknou. Uplatnění musíme učinit u prodávajícího, u kterého jsme nakoupili. Pokud je v záručním listě uveden někdo jiný určený k opravě, který je v místě prodávajícího nebo v místě pro nás bližším, uplatníme reklamaci u něho. Opravář je povinen provést opravu ve lhůtě dohodnuté při prodeji věci.
Jinými slovy: pokud nestihneme v průběhu záruční doby navštívit prodejnu nebo opraváře a zboží nereklamujeme, máme smůlu a nikdo nám nic nedá.
V případě, že je zakoupená věc vadná, mohou vyvstat dvě situace:
- vada je tzv. odstranitelná (například u saka není přišita podšívka), nebo
- vada je neodstranitelná (skleněná váza je prasklá).
V případě odstranitelné vady máme právo na bezplatné provedení opravy a to ve lhůtě 30 dnů (§ 19 odst. 3 z.č. 634/1992 o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších novelizací) ode dne uplatnění reklamace, pokud se nedohodneme s prodávajícím na lhůtě delší.
Pokud jsme věc dosud nepoužívali (sako jsme neměli na sobě), máme právo požadovat její výměnu, popř. reklamované součásti. Prodávající má vždy právo požadovat po nás vrácení věci vadné proti vydání věci bezvadné.
V případě vady neodstranitelné, která brání užívání věci jako věci bezvadné (prasklá skleněná váza způsobuje vytékání vody) máme právo na
- výměnu vadné věci za věc bezvadnou ( prasklé vázy za stejnou bez prasklin) , nebo
-
od smlouvy odstoupit. Tehdy vrátíme koupenou věc a prodávající nám je povinen vrátit zaplacenou kupní cenu.
Stejná práva máme v případě, že se jedná o vadu odstranitelnou, avšak
- reklamace nebyla vyřízena ve lhůtě 30 dnů ode dne uplatnění reklamace (§ 19 odst. 3 z.č. 634/1992 Sb.), nebo
- nemůžeme věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad.
Pokud se jedná o vadu neodstranitelnou, která nebrání užívání věci jako věci bezvadné (například neodstranitelná skvrna na některé zakryté části oděvu), máme právo na přiměřenou slevu z ceny.
Podle zákona na ochranu spotřebitele (č. 634/1992 Sb.) musí být v prodejně po celou provozní dobu přítomen pracovník pověřený vyřizovat reklamace (§ 19 odst. 2 zákona).
O reklamaci rozhodne pracovník ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající s kupujícím nedohodnou na době delší (pozor tedy na písemnosti které při uplatnění reklamace podepisujeme - může zde být např. věta o tom, že kupující souhlasí s tím, že výrobek bude opraven v "přiměřené lhůtě delší" apod.).
----
Prodávající je povinen nám vydat potvrzení o tom, kdy byla reklamace uplatněna a kdo ji uplatnil.
Pro zájemce je v příloze výňatek občanského zákoníku obsahující právní úpravu smlouvy kupní.
Smlouva směnná
Smlouva směnná je zřejmě historicky nejstarším typem smlouvy, neboť se jedná o stav, kdy si její účastníci vyměňují věc za věc, tedy kdy směňují přímo určité hodnoty, aniž by bylo zapotřebí abstraktního všeobecného hodnotového ekvivalentu, kterým jsou peníze.
Smlouvu směnnou zákon upravuje velmi kuse v § 611 OZ kde stanoví, že ustanovení o kupní smlouvě se přiměřeně použití na smlouvu, podle které se smluvní strany směňují věc za věc a to tak, že každá ze stran je považována ohledně věci, kterou dává, za stranu prodávající a ohledně věci kterou směnou přijímá, za stranu kupující.
Analogicky se tedy použije vše, co platí pro smlouvu kupní obecně.
Shora uvedená právní úprava znamená, že povinnosti spojené s předáním a převzetím věcí, riziko nahodilé zkázy a nahodilého zhoršení, povinnost upozornit na vady, odpovědnost za vady apod. mají tedy obě strany smlouvy.
Vzor kupní smlouvy na věc movitou:
S M L O U V A
uzavřená dále uvedeného dne, měsíce a roku mezi :
1. Janem Prodavačem, r.č. 00.00.00/00.00 , bytem tam a tam, jednajícím osobně,
jako prodávajícím na straně jedné,
a
2. Právnickou osobou X.Y. se sídlem tam a tam, IČO : 00 00 00 00, statutární orgán ..., zastoupenou ...
jako kupujícím na straně druhé.
I.
Prodávající je vlastníkem
- 10 sektorových kancelářských stolů typu Sek.- U 12 - 45, vyráběné výrobcem Sektor a.s.,
- 20 čalouněných kancelářských židlí z bukového dřeva.
Tyto předměty jsou již tři roky používané.
II.
Prodávající prodává věci uvedené v čl. I této smlouvy kupujícímu za dohodnutou kupní cenu 10.000,- Kč a kupující shora uvedené věci za tuto kupní cenu kupuje.
III.
Kupní cena byla zaplacena před podpisem této smlouvy a prodávající její příjem potvrzuje. Kromě toho vydal prodávající i příjmový pokladní doklad č. 000 000 na tuto částku.
Prodávané věci převzal kupující před podpisem této smlouvy a tuto skutečnost potvrzuje.
IV.
Kupující si nábytek dobře prohlédl a kupuje jej ve stavu, v jakém jej shledal. Prodávající současně upozorňuje kupujícího, že všechny stoly jsou napadeny plísní, což kupující bere na vědomí.
V _________ dne ____________
____________________ _____________________
podpis prodávajícího podpis kupujícího
Vybraná ustanovení Občanského zákoníku:
ODDÍL PRVNÍ
Obecná ustanovení o kupní smlouvě
§ 588
Z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.
§ 589
Cenu je třeba sjednat v souladu s obecně závaznými právními předpisy, jinak je smlouva neplatná podle § 40a.
§ 590
Není-li dohodnuto jinak, přechází na kupujícího nebezpečí nahodilé zkázy a nahodilého zhoršení předmětu koupě, včetně užitků, současně s nabytím vlastnictví. Jestliže nabude kupující vlastnictví dříve než dojde k odevzdání předmětu koupě, má prodávající až do odevzdání práva a povinnosti schovatele.
§ 591
Není-li dohodnuto jinak, ani není-li to obvyklé, jsou účastníci povinni plnit bez zbytečného odkladu. Prodávající je oprávněn odevzdání předmětu koupě odepřít, nezaplatí-li kupující cenu včas. Odesílá-li se předmět koupě na místo plnění nebo určení, není kupující povinen zaplatit cenu, dokud nemá možnost si předmět koupě prohlédnout.
§ 592
Je-li kupující v prodlení s převzetím, může prodávající předmět koupě uložit na náklad kupujícího ve veřejném skladišti nebo u jiného schovatele nebo jej může po upozornění prodat na účet kupujícího. Jde-li o věc podléhající rychlé zkáze a není-li na upozornění čas, upozornění není nutné.
§ 593
Není-li dohodnuto jinak, nese náklady spojené s odevzdáním předmětu koupě, zejména náklady měření, vážení a balení, prodávající a náklady spojené s převzetím kupující; je-li věc odesílána na místo, které není místem splnění, nese náklady odeslání kupující.
§ 594
Má-li prodávající předmět koupě odeslat na místo splnění nebo určení, platí, že věc byla předána v době, kdy byla předána k přepravě, pokud nebylo dohodnuto jinak.
§ 595
Tomu, kdo koupí budoucí užitky nějaké věci úhrnem nebo s nadějí na nejisté budoucí užitky, patří všechny užitky řádně vytěžené. Nese však ztrátu, bylo-li jeho očekávání zmařeno.
§ 596
Má-li věc vady, o kterých prodávající ví, je povinen kupujícího při sjednávání kupní smlouvy na ně upozornit.
§ 597
(1) Jestliže dodatečně vyjde najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, má kupující právo na přiměřenou slevu ze sjednané ceny odpovídající povaze a rozsahu vady; jde-li o vadu, která činí věc neupotřebitelnou, má též právo od smlouvy odstoupit.
(2) Právo odstoupit od smlouvy má kupující i tehdy, jestliže jej prodávající ujistil, že věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, anebo že nemá žádné vady, a toto ujištění se ukáže nepravdivým.
§ 598
Kupující má právo na úhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s uplatněním práv z odpovědnosti za vady.
§ 599
(1) Vady musí kupující uplatnit u prodávajícího bez zbytečného odkladu. Práva z odpovědnosti za vady se může kupující domáhat u soudu, jen jestliže vady vytkl nejpozději do šesti měsíců, jde-li o vady krmiv, do tří týdnů a jde-li o vady zvířat, do šesti týdnů od převzetí věci.
(2) Právo na náhradu nutných nákladů může kupující uplatnit u soudu, jen jestliže náklady prodávajícímu oznámí ve lhůtě uvedené v odstavci 1.
§ 600
Uplatněním práv z odpovědnosti za vady není dotčeno právo na náhradu škody.
ODDÍL DRUHÝ
Vedlejší ujednání při kupní smlouvě
Výhrada vlastnictví
§ 601
Má-li vlastnictví k prodané movité věci přejít na kupujícího až po zaplacení ceny, musí být tato výhrada dohodnuta písemně. Nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, přechází nebezpečí nahodilé zkázy a nahodilého zhoršení na kupujícího odevzdáním věci.
Předkupní právo
§ 602
(1) Kdo prodá věc s výhradou, že mu ji kupující nabídne ke koupi, kdyby ji chtěl prodat, má předkupní právo.
(2) Takové právo lze dohodnout i pro případ jiného zcizení věci než prodejem.
§ 603
(1) Předkupní právo ukládá povinnost pouze tomu, kdo slíbil věc nabídnout ke koupi.
(2) Předkupní právo lze dohodnout i jako věcné právo, které působí i vůči nástupcům kupujícího. Smlouva se musí uzavřít písemně a předkupní právo se nabývá vkladem do katastru nemovitostí. Nekoupil-li prodávající věc nabídnutou kupujícím, zůstává mu zachováno předkupní právo i vůči jeho právnímu nástupci.
(3) Bylo-li předkupní právo porušeno, může se oprávněný buď na nabyvateli domáhat, aby mu věc nabídl ke koupi, anebo mu zůstane předkupní právo zachováno.
§ 604
Předkupní právo nepřechází na dědice oprávněné osoby a nelze je převést na jinou osobu.
§ 605
Není-li dohodnuta doba, do kdy má být prodej proveden, musí oprávněná osoba vyplatit movitost do osmi dnů, nemovitost do dvou měsíců po nabídce. Uplyne-li tato doba marně, předkupní právo zanikne. Nabídka se vykoná ohlášením všech podmínek; jde-li o nemovitost, musí být nabídka písemná.
§ 606
Kdo je oprávněn koupit věc, musí zaplatit cenu nabídnutou někým jiným, není-li dohodnuto jinak. Nemůže-li věc koupit nebo nemůže-li splnit podmínky nabídnuté vedle ceny a nelze-li je vyrovnat ani odhadní cenou, předkupní právo zanikne.
Právo zpětné koupě
§ 607
(1) Kdo prodá movitou věc s výhradou, že má právo žádat vrácení věci do určité doby po koupi, vrátí-li kupujícímu zaplacenou cenu, má právo zpětné koupě.
(2) Smlouva o právu zpětné koupě musí být uzavřena písemně.
§ 608
(1) Právo zpětné koupě musí prodávající uplatnit písemnou formou a není-li dohodnuto jinak, nejpozději do jednoho roku od odevzdání věci kupujícímu, jinak právo zpětné koupě zanikne.
(2) Využije-li prodávající práva zpětné koupě, musí kupující vrátit věc bez zbytečného odkladu a každá strana má práva a povinnosti, které měla druhá strana z původní kupní smlouvy.
§ 609
(1) Týká-li se právo zpětné koupě věci určené podle druhu, vzniká uplatněním tohoto práva kupujícímu závazek vrátit věc téhož druhu.
(2) Týká-li se právo zpětné koupě věci jednotlivě určené, je kupující povinen vrátit tutéž věc, kterou koupil. Smlouva o zcizení věci, jíž bylo porušeno právo zpětné koupě, je neplatná.
Jiná vedlejší ujednání
§ 610
(1) Účastníci mohou písemnou smlouvou dohodnout i jiná vedlejší ujednání mající povahu výhrad a podmínek připouštějících zánik právního vztahu založeného kupní smlouvou.
(2) Pokud se účastníci nedohodli jinak, zanikají tyto výhrady a podmínky nejpozději uplynutím jednoho roku od uzavření kupní smlouvy, jestliže je prodávající v této lhůtě neuplatnil.
ODDÍL TŘETÍ
Směnná smlouva
§ 611
Ustanovení o kupní smlouvě se přiměřeně použijí i na smlouvu, podle které si smluvní strany směňují věc za věc, a to tak, že každá ze stran je považována ohledně věci, kterou směnou dává, za stranu prodávající, a ohledně věci, kterou směnou přijímá, za stranu kupující.
ODDÍL ČTVRTÝ
Zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě
§ 612
Jestliže fyzická nebo právnická osoba prodává zboží jako podnikatel (dále jen "prodávající") v rámci své podnikatelské činnosti, platí kromě obecných ustanovení o kupní smlouvě i následující ustanovení § 613 až § 627.
§ 613
Věci lze prodávat i na objednávku. Prodávající je povinen obstarat objednané zboží v dohodnuté lhůtě a není-li lhůta dohodnuta, ve lhůtě přiměřené okolnostem. Nestane-li se tak, objednatel je oprávněn od smlouvy odstoupit. Odstoupením objednatele od smlouvy není dotčeno jeho právo na náhradu škody.
§ 614
(1) Je-li prodávající podle dohody s kupujícím nebo podle povahy věci povinen dodat věc na místo určené kupujícím, kupující je povinen převzít věc při dodání. V ostatních případech je kupující povinen převzít věc při prodeji, nedohodne-li se s prodávajícím jinak.
(2) Nepřevezme-li kupující věc v době uvedené v odstavci 1, prodávající je oprávněn požadovat poplatek za uskladnění; výši poplatku stanoví zvláštní předpis, popřípadě určuje dohoda mezi účastníky.
(3) Převzetím věci přechází na kupujícího vlastnictví koupené věci. Při zásilkovém prodeji přechází vlastnictví na kupujícího převzetím věci kupujícím na místě dodání jím určeném. Při samoobslužném prodeji dochází k převodu vlastnictví ke koupené věci okamžikem zaplacení ceny za vybrané zboží. Do tohoto okamžiku může kupující vybrané zboží vrátit na původní místo. Jestliže kupující svým zaviněním poškodí nebo zničí vybrané zboží před převodem vlastnického práva, odpovídá za škodu podle obecných ustanovení o odpovědnosti za škodu.
§ 615
Plnění, která se s prodejem věci obvykle neposkytují, je třeba zvláště dohodnout.
Jakost a množství
§ 616
Prodávaná věc musí mít požadovanou, popřípadě právními předpisy stanovenou jakost, množství, míru nebo hmotnost a musí být bez vad, zejména musí odpovídat závazným technickým normám. Při potravinách musí být vyznačeno datum minimální trvanlivosti, a jde-li o potraviny podléhající rychlé zkáze, datum použitelnosti. Připouští-li to povaha věci, má kupující právo, aby byla věc před ním překontrolována nebo aby její činnost mu byla předvedena.
§ 617
Je-li třeba, aby při užívání věci byla zachována zvláštní pravidla, zejména řídí-li se užívání návodem nebo je upraveno technickou normou, je prodávající povinen kupujícího s nimi seznámit, ledaže jde o pravidla obecně známá. Nesplní-li prodávající tuto povinnost, je povinen nahradit kupujícímu škodu z toho vzniklou.
§ 618
Věci, které mají vady, jež nebrání, aby mohlo být věci užíváno k určenému účelu, musí být prodávány jen za nižší ceny, než je obvyklá cena bezvadné věci; kupujícího je třeba upozornit, že věc má vadu a o jakou vadu jde, není-li to zřejmé již z povahy prodeje.
Odpovědnost za vady prodané věci
§ 619
(1) Prodávající odpovídá za vady, které má prodaná věc při převzetí kupujícím. U věcí použitých neodpovídá za vady vzniklé jejich použitím nebo opotřebením. U věcí prodávaných za nižší cenu neodpovídá za vadu, pro kterou byla sjednána nižší cena.
(2) Nejde-li o věci, které se rychle kazí nebo o věci použité, odpovídá prodávající za vady, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době (záruka).
§ 620
(1) Záruční doba je šest měsíců; jde-li o prodej potravinářského zboží, je záruční doba osm dní, u prodeje krmiv tři týdny a u prodeje zvířat šest týdnů. Je-li na prodávané věci, jejím obalu nebo návodu k ní připojeném vyznačena lhůta k použití věci, neskončí záruční doba před uplynutím této lhůty.
(2) U věcí, které jsou určeny k tomu, aby se jich užívalo po delší dobu, stanoví zvláštní předpisy záruční dobu delší než šest měsíců. Záruční doba přesahující šest měsíců se může týkat i jen některé součástky věci. Prodávající je povinen vydat kupujícímu při prodeji záruční list s vyznačením záruční doby.
(3) Prohlášením v záručním listě vydaném kupujícímu může prodávající poskytnout záruku přesahující rozsah záruky stanovené v tomto zákoně. V záručním listě určí prodávající podmínky a rozsah této záruky.
§ 621
Záruční doby začínají běžet od převzetí věci kupujícím. Má-li koupenou věc uvést do provozu jiný podnikatel než prodávající, začne záruční doba běžet až ode dne uvedení věci do provozu, pokud kupující objednal uvedení do provozu nejpozději do tří týdnů od převzetí věci a řádně a včas poskytl k provedení služby potřebnou součinnost.
§ 622
Jde-li o vadu, kterou lze odstranit, má kupující právo, aby byla bezplatně, včas a řádně odstraněna. Prodávající je povinen vadu bez zbytečného odkladu odstranit. Nebyla-li věc ještě použita, může kupující namísto odstranění vady požadovat výměnu věci, nebo týká-li se vada jen součásti věci, výměnu součásti. Prodávající může vždy namísto odstranění vady vyměnit vadnou věc za bezvadnou.
§ 623
(1) Jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc mohla být řádně užívána jako věc bez vady, má kupující právo na výměnu věci anebo má právo od smlouvy odstoupit. Táž práva příslušejí kupujícímu, jde-li sice o vady odstranitelné, jestliže však kupující nemůže pro opětovné vyskytnutí vady po opravě nebo pro větší počet vad věc řádně užívat.
(2) Jde-li o jiné vady neodstranitelné, má kupující právo na přiměřenou slevu z ceny věci.
§ 624
Má-li věc prodávaná za nižší cenu nebo věc použitá vadu, za kterou prodávající odpovídá, má kupující místo práva na výměnu věci právo na přiměřenou slevu.
§ 625
Práva z odpovědnosti za vady se uplatňují u prodávajícího, u kterého věc byla koupena. Je-li však v záručním listě uveden jiný podnikatel určený k opravě, který je v místě prodávajícího nebo v místě pro kupujícího bližším, uplatní kupující právo na opravu u podnikatele určeného k provedení záruční opravy. Podnikatel určený k opravě je povinen opravu provést ve lhůtě dohodnuté při prodeji věci mezi prodávajícím a kupujícím.
§ 626
(1) Práva z odpovědnosti za vady věci, pro které platí záruční doba, zaniknou, nebyla-li uplatněna v záruční době.
(2) Práva z odpovědnosti za vady u věcí, které se rychle kazí, musí být uplatněna nejdéle v den následující po koupi a u věcí použitých nejdéle do šesti měsíců po jejich koupi; jinak práva zaniknou.
§ 627
(1) Doba od uplatnění práva z odpovědnosti za vady až do doby, kdy kupující po skončení opravy byl povinen věc převzít, se do záruční doby nepočítá. Prodávající je povinen vydat kupujícímu potvrzení o tom, kdy právo uplatnil, jakož i o provedení opravy a o době jejího trvání.
(2) Dojde-li k výměně, začne běžet záruční doba znovu od převzetí nové věci. Totéž platí, dojde-li k výměně součástky, na kterou byla poskytnuta záruka.
