Sněm LLM aneb víkend plný smíchu

Tak vám tedy Osmáci řeknu, že jezdit s naším kmenem na víkendy je náročné na bránici. Kdo s námi nikde nebyl, tak nepochopí a kdo byl, tak zajisté přikývne. Můžu s čistým svědomím a úsměvem na tváři říct, že i tento víkend ve Skleném nad Oslavou nebyl výjimkou.

Už jen složení naší skupiny: babinec a dva a čtvrt chlapa (promiň Matěji, ještě musíš trošku papat) mluvilo za vše. Cesta našimi třemi oři (tedy auty) započala krásný víkend na výročním ligovém sněmu. Adrenalinovým stavěním týpka po tmě pokračovala spanilá jízda víkendem dál… Bránice se během těchto krátkých chvil nezastavila, neboť zaručené smíšky jsme doma nechali (že Píšťalko, Smajlo...).

Asi by bylo zbytečné líčit na akci strávené dny minutu po minutě, neboť by mi nestačila jak slovní zásoba, tak papír. Ale nejen pohledem mým, ale i pohledem všech zúčastněných, byl víkend neuvěřitelný. Velkou zásluhu na tom všem mělo naše úžasné osazenstvo, že slečny (samozřejmě nechci zapomenout taky na Vás, pánové, ale tentokrát triumfovaly slečny). Za vše lze zmínit umístění holek v Kiwendothě, hře pro všechny odvážné, bystré a hbité bojovníky – v našem případě spíš bojovnice. Velkou radost nám také udělaly naše bojovnice v rozdělávání ohně na čas křesáním. Keliška by Vám o tom mohla vyprávět….. No a ještě abych nezapomněla na umístění v tradiční soutěži o nejlepší woodcrafterských nebo indiánský výrobek pro Malou lóži. Řeknu Vám, že srdíčko jen plesalo a z úst se hrnulo slovo WAŠTÉÉÉÉÉÉÉÉ Keliško, Zi, Gnaško, Oslíku/Oli, Píšťalko, Cecilko, Žížalo, Smajlíku, Pyžamo.

 Ještě se však zkusím zmínit o pár věcech, které mi utkvěly v hlavě. Nejprve se vám musím pochlubit, že mi tento víkend opět otevřel oči a potvrdil názor, že děti, ač jsou malé vzrůstem (teda až na Pýžo) jsou velcí srdcem a svou bezprostředností, kterou bychom jim mohli jen tiše závidět (teda já závidím). A i v tak malé hlavičce jsou ukryty poklady, o kterých dospělí nemají ani ponětí. Svět dětí je prostě krásný, kouzelný a člověk jen musí umět do tohoto nádherného světa nahlédnout a mnohdy se jím nechat pohltit a užívat si dětské bezprostřednosti a upřímnosti.

Samotný ligový sněm byl a celá liga lesní moudrosti je ve znamení prolínání generací, což je úžasná myšlenka, v ještě hezčím provedení. Nejsou to jen slova. Stačilo se jen rozhlédnout kolem sebe. Všude byli jak malí, tak velcí, jak vážení bělovlasí kmeti, tak i prcci v kapotkách, které jim zakrývaly ještě jejich cestu životem. Člověk si uvědomí, že každá generace ukazuje jiný (svůj) názor nejen na woodcraft, ale i na celý svět. Nemůže existovat jedna bez druhé a není nic hezčího, než propojovat všechny generace, hledat společnou řeč, témata, společně prožité chvíle a nacházet nezapomenutelné okamžiky, nové pohledy, nové myšlenky, novou inspiraci, směr…

Jak je vidět vše není jen o věku a zkušenostech. I dítě může být inspirací pro dospělého, novým impulsem, směrem, motivací. A víkend strávený s kmenem na ligovém sněmu je tím nejzřetelnějším důkazem všech těchto slov, které až po prožití nabývají svého obsahu a podstaty.

Takže Osmáci děkuji, že jste, že jsme, protože po každé prožité chvíli s vámi, si mnohem víc uvědomím, že bez vás to nejde. Že dohromady jsme úžasná parta lidí s moooc velkým srdíčkem…   

Komentáře, diskuze

Doposud nebyl zaznamenán žádný komentář.