Rio Botičo na bullboatu

Po předloňském kurzu stavby bullboatu (bull = býk; boat = loď) ve mně rostla touha vyzkoušet toto plavidlo ve skutečné akci. Tato příležitost se naskytla v neděli 19.10. 2008, kdy se konala tradiční vodácká akce Rio Botičo. Pro podnik se mi podařilo získat ještě Vojtu Horálka a Mikuláše Kodyma.

Bullboat je plavidlo severoamerických prérijních indiánů (ale analogie se najdou i jinde ve světě). Ti toto jednoduché plavidlo používali na překonání širokých říčních toků, jakými byla např. Missouri. Pomáhalo při přepravě čehokoli (zejména naplaveného palivového dřeva) po proudu, ale i proti proudu našim vodákům známým koníčkováním. S pomocí bullboatu jsou známy i případy překonání značných vzdáleností.

Po nalodění jsme zjistili, že Archimédovy zákony neotřesitelně platí, a tak nebude možné plout ve třech, ale pouze ve dvou. To bylo nakonec štěstí, protože jsme se mohli střídat. Delší poloha v kleče způsobila značné zatuhnutí dolních končetin. Přesto byla plavba jedinečným zážitkem. Odměnou nám byly nevěřícné pohledy kolem proplouvajících kajakářů oblečených v nejlepším současném vybavení. Kromě podivného vzezření plavidla budil údiv i pohled na trupy těl vykukujících z něho. Nezasvěcený divák mohl mít dojem, že plavec na bullboatu buď nemá nohy, nebo že naopak kráčí po špičkách po dně.

Bullboat jest jedinečné plavidlo se zcela specifickými vlastnostmi. Např. pádluje-li pouze jedna osoba běžným stylem, způsobí to neustálé protáčení plavidla stále dokola. Jeho výroba je velmi jednoduchá. Troufám si odhadnout, že dvojice zkušených stavitelů zvládne bullboat vyrobit za tři hodiny. Základ plavidla tvoří rám. Ten je vyroben ze dvou jen lehce oválných obručí - menší (dno) a o trochu větší (bort). Ty jsou vzájemně propojeny pruty. Na vzniklou kopuli se napne syrová, pouze od masa a tuku očištěná kůže chlupem ven do vody. Po vyschnutí kůže už není rám v podstatě potřeba, ale neodstraňuje se. Pádluje se poměrně krátkými pádly vytesanými ze dřeva (ty jsem ale na poslední chvíli nenašel :o( a nové jsem už nestihl udělat).

Po několika střídáních posádky a několika koupelích se nám podařilo doplout až do Kloboučnické ulice. Plavební vlastnosti na Botiči byly překvapivě dobré (čekal jsem to horší). Problémy byly hlavně když jsme drhli o dno nebo narazili na nějaký vyčnívající kámen. To byla také příčina několika cvaknutí. S vlnami do velikosti půl metru si bullboat poradil bez problémů, jednoduše se přes ně přehoupl. Je nezbytné plout alespoň ve dvou, aby byl člun vyvážený a netočil se při pádlování stále dokola. Botič je zprvu přírodní, posléze regulované koryto s poměrně rychlým tokem, což je pro bullboat ideální. Pádlováním lze bullboat usměrnit, ale ne pohánět, to by se jeden strhal. Pokud se na tomto člunu chystáte někam vyrazit, zvolte si něco, co bude dostatečně hluboké a poteče to. Taky je dobré dělat pravidelné přestávky, protože při klečení ve člunu dost ztuhnou nohy. A na závěr ještě doporučení: pokud si nelibujete ve špíně a infekcích, na Botič zapomeňte a pokuste se raději o prvosjezd nějaké jiné řeky na bullboatu.

Komentáře, diskuze