Je to třicet let od doby, kdy jsme udělali velký krok k demokracii. Je to už třicet let, kdy můžeme o naší zemi mluvit jako o svobodné. Svoboda slova, právo nesouhlasit, možnost svobodně volit, nebát se aktivně zapojit do dění kolem nás, cestovat a seznamovat se s jinými kulturami jsou pro nás dnes již samozřejmé. Stejně tak i myšlenky woodcraftu, ke kterým se dnes můžeme bez obav veřejně hlásit, byly minulým režimem potlačovány. Možná si to už nepamatujeme, ale naši rodiče, kamarádi a známí museli za všechny tyto věci bojovat. Děkujeme! Děkujeme za tu odvahu a oddanost myšlence vytvořit něco tak krásného.
Mohlo by se zdát, že žijeme v ideálním světě. Že dnes už nemusíme bojovat. Ale je tomu opravdu tak? Jsou naplňovány ideály o morálních hodnotách? Dokážeme cítit radost ze štěstí druhých? Umíme si vzájemně pomáhat? Hledat pravdu? Uznat názor ostatních a najít společnou cestu? Toto jsou věci, které nejdou spočítat nebo změřit. Můžeme je jen cítit, a když cítíme „blbou náladu“ ve společnosti, měli bychom s tím něco dělat. Tak, jako to udělali před třiceti lety.
Možná dnes někdo necítí potřebu jít a něco dělat. Pomoci sousedům a známým, mluvit o vážných tématech otevřeně, zamyslet se nad řešením problému, zajímat se. Možná dnes někdo preferuje uzavřít se před svým okolím a nechat se táhnout. Neaktivně, nezaujatě, bez vlastního názoru. Bohužel se pak může stát, že se ke kormidlu nedostane člověk s nejčistšími úmysly a vysokými hodnotami. Bohužel se pak může stát, že se vše, co bylo těžce vybojované, rozpadne a ztratí.
Pojďme tedy společně bojovat, aktivně se podílet na dění a vést Ligu lesní moudrosti a celou společnost k vysokým cílům. Ve jménu Krásy, Pravdy, Síly a Lásky.
Tomáš Sadílek - Chlup
Tibor Parák - Wičákha
autor fotografie: Martin Lehký