Zimní táboření na Šumavě

V měsíci lednu se pár odvážlivců (s přáteli) Wanagi Oyate vydalo na týden tábořit na Šumavu. Hezky do týpí – s dekama, kožešinkama, jídlem… A taky s dvěma psi (kteří výborně hřáli!): Elixírem alá velkou hlavou a 4 měsíčním Indiánem co „snědl jelena“.

Psát, že táboření bylo super i když sněhu nebyly metry je myslím, naprosto zbytečné. A co jsme takový týden dělali? Sáňkovali jsme (a do kopce si nechali sáňky vytáhnout Elixírem); seznámili se s kousek od tábořiště bydlícím Alešem (co bydlí v opravdu přenádherné chaloupce) i jedním Američanem; nabumbali se čerstvě podojeného mléčka, vydali se na výlet ke Staňkovu u Domažlic, sic kvůli RTG kloubů psa, ale  to nevadilo, protože místní speciální koláče vše vynahradily­.

A taky jsme si koupili jelena na guláš K ránu se však jelen jaksi sám „vybalil“ z vakuovanýho obalu a zmizel. Nevíme, kdo to byl. Ale jedno je jasné – Indián byl po zbytek dne jaksi tlustší! Myslím, že to, že snědl jelena, se s ním ponese ještě dlouho.

Týden utek jako voda a my museli dom. Pán s traktorem, co nás k louce dovezl, měl traktor rozbitý. Ještě štěstí, že mrzlo a sněžilo a tak byla už cesta sjízdná. Do auta jsme se skoro nevešli, ale nakonec se to zvládlo. I zmrzlé týpí jsme nějak nalámaly a velký Elixír se  vměstnal do velmi malého, téměř neuvěřitelného, prostoru…

• Galerie na stránkách kmene
  
• Článek zaměřený na čtyřnohé táborníky