Nejkrásnější sbírka 2011

Nejkrásnější sbírka – Pálava

 

Přijeli jsme v pátek 6. května 2011 k večeru do Klentnice a své věci odložili na místním fotbalovém hřišti, kde nás čekala skvělá zpráva – buchla elektřina, tudíž netekla voda, takže pohodlí civilizovaného záchodku jsme mohli pustit z hlavy :o) Náhradní řešení se objevilo v zápětí, studna na půli cesty do vesnice. V okolí místního hřiště si na stromech lebedila hejna chroustů požírajících listy a my jsme tam strávili 2 krásné noci pod širým nebem. Zatímco první noc byla chladná a klidná, ta druhá byla přímo fujavecká…

 

V sobotu ráno jsme vyrazili od Sirotčího hrádku do blízké obce na autobus, došli jsme na zastávku a protože jsme měli ještě 20 minut k dobru, rozhodli se jíti na další zastávku. Nic netušíce jsme došli na další zastávku, radovali se, že máme ještě chvilku na odpočinek než autobus dojede. Zanedlouho jsme spatřili zadní část našeho autobusu, který odbočil na opačnou stranu a my mu mohli akorát tak zamávat. Stáli jsme na zastávce, to jo, ale na úplně jiné :o) Tak jsme se vydali pěšky do Dolních Dujanovic.

 

Od Sirotčího hrádku jsme šli lesní cestou, na které jsme mohli pozorovat rozkládací procesy a přirozený koloběh života v lesích, do kterého člověk nezasahuje svou přílišnou snahou. Kmeny stromů ležely na zemi porostlé mechem, houbami a poseté různými breberkami, které se starali o jeho rozklad. Snažili jsme se během cesty určit různé ptáčky podle jejich zpěvu. Byli jsme překvapeni, jak člověku lehce unikne, kolik různých druhů ptáků se kolem něj prohání, pokud se na to nesoustředí. Z kmene stromu se ozývalo varovné syčení krutihlava a na mokřadech u Dolních Dujanovic poletovaly čejky a drobní ptáčkové. Na okraji obce jsme mohli pozorovat pěnkavu, drozda zpěvného (ten opakuje melodii vždy 2x) a také zvonohlíka. Po krátkém občerstvení jsme nasedli na autobus a nechali se dovést na náves v Pasohlávkách. Pak jsme chodili okolo střední (Věstonické) Novomlýnké nádrže.

 

 

 

Nad hlavami nám poletoval moták pochop, který má křídla při letu stočená mírně vzhůru, proto se tak motá, dále jsme viděli moudivláčka, v rákosí na nás drsným hlasem „kerekere“ řval rákosník a na druhé straně v lužním lese prozpěvoval slavík a kukačka. Z dálky jsme mohli občas zaslechnout i kuňku. Narazili jsme také na dnes už vzácný strom jilm, který se pozná podle asymetrických tvarů listů. Na prašné cestě nás čekal bourec morušový, tak jsme ho také důkladně prozkoumali :o)

 

Navštívili jsme hospůdku v Dolních Věstonicích, a také archeologickou expozici „Věk lovců a mamutů“ s kopií sošky Věstonické Venuše. Pak jsme se odebrali přes kopec do Pavlova, kde jsme navštívili místní vinařský sklípek a můžete hádat, co se tam všechno dělo ;o).

 

V neděli jsme se šli podívat na Děvín. Cestou jsme pozorovali různé rostliny, jako např. kokořík mnohokvětý, vstavač vojenský (Orchis militaris), pilát (plete se s kostivalem), kalinu, hvozdík Lumnicerův, nenápadnou jedovatou květinu s názvem áron, která prý zahřívá pestík až na 15 °C, aby přilákala hmyz a byla tak opylována. Na jedné větvi se vystavoval a nestydatě prozpěvoval žlutý strnad „bodejť bys sedláčku chcíp“.

 

 

Takže opravdu můžu potvrdit to, co bylo slíbeno, že to bylo putování romantickou a neuvěřitelně pestrou krajinou, ozdobenou zříceninami hradů a barevnými květy.

 

Soraya – Hana Novotná, kmen Huascarán