6th International Woodcraft Gathering

V termínu  27.7.-1.8.2011 jsme se setkali s anglickými woodcraftery, s kterými jsme strávili krásných pět dní.

 

Vše to pro nás začalo (mě, Zi a Hrocha) ve čtvrtek, kdy jsme se všichni tři sešli v Londýně. Odtamtud jsme se vydali vlakem do Dorchesteru. Tam nás Greg vyzvedl a odvezl na tábořiště kousek od města s názvem Bridport. První, co na mě udělalo velký dojem, byla spousta stanů postavená po celé velké louce. Stany různých velikostí, tvarů, značek a barev. Z louky byl nádherný výhled na okolní venkov. Samé louky, farmy a vysoké živé ploty. Ten den jsme se seznámili se spoustou lidí a vyrazili na výlet do místního města Bridport, přes které jsme cestou na louku jeli.

 

Další den proběhl po obědě Opening Ceremony, kdy Hroch rozdělal posvátný oheň a Zi byla second messenger, takže měla za úkol přijít k ohništi a říct jednu krkolomnou větu. Tolik k prvnímu obřadu, který jsme měli tu čest shlédnout. Následoval klasický cup of tea a pak už jenom Country Dancing. Během odpoledne se k nám přidala i druhá polovina české reprezentace a to Zuzka, Terka a Petr. Večer se už jenom posedávalo u ohně a zpívaly se anglické lidové písně.

 

Sobotní den byl o hodně volnější. Tancovalo se, hrály se hry s dětmi, pil se čaj, jedlo se a odpočívalo. Večer byl pro nás připravený program s názvem Merry Moot. Byla to hodinka zábavných scének, při kterých se diváci rozhodně nenudili. I my jsme do programu přidali scénku, ve které jsme zpívali Kozla od Jaromíra Nohavici, kterého nám Terka s pomocí Lynden přeložila. Takže i angličtí diváci věděli o čem tato písnička vlastně je.

 

Hlavní nedělní program byl výlet na Charmouth beach, kde nás čekalo podvečerní Bar-B-Q. Až donedávna jsem si myslela, že se na pláži jen opaluje a odpočívá. Ovšem na této pláži se grilovalo, pouštěli draci, sbíraly kamínky, hledali zkameněliny, hrál petang a probíhala spousta jiných aktivit. O zábavu bylo prostě postaráno.

 

Poslední den uběhl hrozně rychle. Sotva jsme se probudili, už se balilo a dělaly se poslední příp ravy na odjezd. Náš poslední program byl Closing Ceremony, kdy jsme dostali uhlík z ohniště, které mimochodem hořelo celé naše setkání a dřívko se znakem čtyřnásobného ohně. Pak následovalo už jenom hrozně rychlé rozloučení a předlouhá cesta domů do České Republiky. I když Čechů na této mezinárodní akci nebylo moc i tak jsem si to velmi užila.

 

S modrou oblohou