![Kravské lejno - symbol, který se otisk nejen v tématech našich rozhovorů](/UserFiles/_thumbs/Images/2011/wanagi_oyate/letni_tabor/P1100878.JPG)
Tak to přesně zjišťovali na svém táboře členové kmene
Wanagi Oyate. Došlo totiž k omylu a tak těsně před
![Kravičky samotné byly roztomilé](/UserFiles/_thumbs/Images/2011/wanagi_oyate/letni_tabor/DSCF3727.JPG)
příjezdem byly na tábořiště vypuštěny krávy.
Naštěstí jeden bezpečný plac se našel a tak mohlo táboření začít. Bylo netradiční. Jediné týpí široko daleko bylo metr vysoké. Bydlelo se totiž ve vikingském stanu a šeltru. Oba stany se lehce romanticky dotýkaly svými střechami...
Táboření bylo hlavně o relaxu v přírodě. Ale nejen o tom. Od začátku do konce táboření jsme buď plnili OP, nebo o tom mluvili, nebo aspoň listovali v novém svitku. Výsledkem byl nejeden zajímavý nápad, ale i jakési nabrání sil
![Večerní romatika](/UserFiles/_thumbs/Images/2011/wanagi_oyate/letni_tabor/DSCF3743.JPG)
vrhnout se do dalších směrů, dokončení rozdělaných per atp.
Výrazným rysem našeho tábořená byli dva "oslizkové" -
Indy a Sára, bernští to salašníci. Oslizkové proto, že v rámci svých hrátek se navzájem vždycky oslintali. Hold to byla velká láska (vyzkoušivší si vše co do vztahu patří - včetně hádek a výčitek). Chlupaté obludy nám byly příjemnými společníky.
ps: správná odpověď: déle jak náš tábor.
Více informací, jako i fotografií a odkazů, najdete v naší
kronice.