Sněm LLM - Návraty

Poslední prázdninový víkend se opět po roce a pár dnech sešlo několik zástupců z různých kmenů ke sněmování. Celý víkend se nesl v tématu návratů.

Během pátečního odpoledne to s počasím vypadalo nepěkně, déšť ne a ne ustat, nicméně přes noc se obloha trochu umoudřila a v sobotu jsme se budili jen do velmi drobného mrholení.

Při zahájení v kruhu se k nám přidal náhodný kolemjdoucí (Tibor), který očividně jako malý chlapec také jezdil do přírody a pod týpí. Život ho zavál ale jinam a on se s naší pomocí průběžně během celé soboty navracel k těmto kořenům.

Dopoledním bodem programu byly hry pro všechny věkové kategorie. Hututu a vyvolávání čísel byl vlastně pro všechny odrostlejší takový návrat do dětství.

Ani letos nechyběla soutěž v rozdělávání ohně třením a křesáním. Stojí za to zdůraznit, že povětrnostní podmínky nebyly zcela ideální a tak není divu, že na překonání stávajících rekordů si počkáme na někdy jindy. I tak velké wašte všem účastníkům.

Po obědové pauze nás Ablákela formou sehraných scének se svým kmenem seznámili s tím, jak bychom se na sněmu rozhodně chovat neměli.

Pro lidičky, kteří již nechtěli více filozofovat a chtěli se spíš protáhnout a zasoutěžit, byla připravená hra od Owotanly. Ti ostatní buď využili chvíle volna k popovídání si s přáteli, nebo se pomocí aktivity, kterou měla pod palcem Ileyawin mohli navrátit na místo, kde jim bylo (je) nejlépe, povědět o něm ostatním a trochu si zadiskutovat obecně o návratech, ale i o tom, kam by se naopak navrátit nechtěli.

Dobrovolníci se mohli nechat vyfotit s vlastními fotkami, které si měl každý přivézt a které visely celou sobotu (podepsané z druhé strany) v kuchyni. Bylo zajímavé odhadovat kdo je kdo a možná právě díky tomu se ona kuchyně stala oblíbeným místem setkávání.

Před sněmem, již v indiánských róbách, následovalo hromadné focení.

Samotný sněm byl zapálen pomocí netradiční soupravy třecích dřev z dílny Velké rodiny. Celým večerem nás provázelo duo Ileyawin a Huronka, které průběžně předávalo slovo ostatním řečníkům. Wičanhpi nás seznámila s výsledky soutěží o nejlepší woodcrafterské a indiánské výrobky a Huronka předala ceny za soutěže ve tření dřev a křesání, proběhlo také vyhlášení dětských soutěží pod vedením Owatanly. Navrátili jsme se i na místa, kde probíhaly ligové sněmy. Na Křídu díky Thokata Manimu, na Kosák díky Tokaheyovi a samozřejmě na Malý Walden prostřednictvím Bobra. S pomocí Máji jsme se protáhli a zorientovali v tom, jakými dopravními prostředky se můžeme vozit a se zavřenýma očima si vyslechli příběh o Bílé bizoní ženě. Zazněly slova díků za průběh a organizaci letošního tábora na Kosím potoce a Kamile za organizaci v pořadí již druhé výstavy woodcrafterského umění v Michalových horách, za které jí bylo uděleno i mimořádné velké orlí pero. Orlích per bylo uděleno hned několik a díky tomu mohli tři lidé postoupit zas o trochu výš a získat šlechtické tituly lesní moudrosti.  Nechyběla ani chvíle pravdivých slov, kde padly pozvánky na různé akce a slova díků.

Nejsem v tuto chvíli schopna posoudit, jestli pro nás byla náročnější předpříprava sněmovního víkendu, nebo samotná realizace na místě, nicméně děkujeme všem, co nám poskytli jakoukoli zpětnou vazbu a pomoc, a doufáme, že nejsme první ani poslední úderná všehoschopná skupina nadšenců pro věci ohnivecké, která se takového úkolu ujala.

• Tringa
• Zlobr
  
• Woapewin