ČOTOKVA ML 2014

Z pohledu účastníka:

 

Po menší pauze se rozhodla Liga lesní moudrosti zorganizovat čotokvu Malé lóže na chatě Fram v krásných šumavských končinách od pátku 22. srpna do soboty 30. srpna 2014. Nakonec se nás sešlo okolo dvaceti lidí zajímajících se o woodcraft , včetně lektorů a náčelníků. Akce začala v pátek společným přesunem z pražského hlavního vlakového nádraží do Sušice, kde jsme se na chvíli zastavili ve zdejším kempu. Zatímco naše záda odpočívala od těžkých batohů, zahráli jsme si pár seznamovacích her, protože ne všichni, kdo jsme jeli jsme se znali.  Po chvíli jsme byli rozřazeni do čtyř skupinek (tj. rodů) po čtyřech a do každého rodu jsme dostali mapu, lékárničku, syrové vajíčko a brožurku, ve které jsme měli napsány různé instrukce. Nicméně to hlavní bylo, že jsme dostali předem naplánovanou trasu, po které jsme měli jít a náčelníci Karča, Sagitta a Trnka nás měli očekávat v neděli ve čtyři hodiny v Kochánově na umrlčích prknech. Každému rodu cesta začínala trochu jinak - někdo musel jet nejdříve pár kilometrů vlakem, někdo musel jít už rovnou ze Sušice pěšky. Museli jsme si samozřejmě dvě noci po sobě vybrat místo, kde sami přespíme, najíme se (případně rozděláme oheň) a vše po sobě následujícího rána zahladíme. S tím už se každý popasoval po svém, hlavní je ale to, že jsme se za tři dny všichni v Kochánově ve zdraví sešli. Ten den jsme společně přespali v jednom menším tábořišti a ráno už jsme se vydali na cestu směrem k Framu. Zde byl program také pestrý - měli jsme přednášky ohledně pedagogiky, psychologie a obecně o tom, jak vést děti ve kmeni. Měli jsme s přípravou na vedení dětí spojeno i mnoho aktivit - např. "tlučhubování" - tedy mluvení o nějakém tématu před ostatními po dobu dvou minut, které rozvíjelo vyjadřovací a řečnické schopnosti. Zkusili jsme si před ostatními vést schůzku pro děti, byli jsme často venku, hráli jsme velké množství her a ve čtvrtek jsme šli společně na celodenní výlet po nádherné šumavské krajině. Za každou aktivitu a činnost jsme sbíraly korálky, které nám byly přidělovány podle toho, jak se nám činnost/aktivita povedla a na konci jsme dokonce měli možnost získat na svou šerpu mistrovství - čotokva. Po pátečním slavnostním  sněmu a společně prožitém (a užitém!) týdnu jsme se v sobotu odebrali na vlak a po příjezdu zpět na hlavní nádraží v Praze jsme se již všichni patřičně zoceleni vydali svou cestou domů.

 

Markéta Anna Peldová

 

 

      

 

     

 

 

Z pohledu lektora:

 

Každý rok, kdy se pořádá tato akce, jsem v napětí, jaká skupinka se tam sejde. Nikdy mne to nezklamalo, ale v očekávání jsem byla samozřejmě i letos. Již z přihlášek bylo jasné, že skupina účastníků bude oproti předešlým běhům mnohem početnější, zároveň s celkově nižší věkovou hranicí. Také nás potěšilo, že letos bylo zastoupeno mnoho kmenů. Celý týden se nesl ve velice příjemné a přátelské atmosféře, kdy se nemálokrát po celé chalupě nesl upřímný smích. Nejkrásnější však bylo, že na konci akce odjížděla úžasná parta lidí, kteří se většinou poznali teprve před několika dny. Vždy ráda vzpomínám na neutuchající zájem mladých tváří se něco dozvědět, na zavírající se oči únavou během večerního programu, rozzářené úsměvy při nejrůznějších hrách, ale také moudré věty, které se k nám dostaly z úst účastníků, i jejich neuvěřitelný zápal do veškerých aktivit. A právě to je posilující - to je ten motor, který nám dává chuť pořádat podobné kurzy. Vždy mě takovýto týden nabije nesmírnou energií a radostí.

Díky všem zúčastněným, byli jste báječní!

Marie Nedvědová – Mája

 

Fotografie: Martin Lehký, Martin Hanuš, Iveta Valentová, Marie Nedvědová