Proběhl Sněm zástupců

Ráda bych se s vámi podělila o čerstvé dojmy z letošního Sněmu zástupců. Jaký byl z mého pohledu průběh a jaké byly důležité okamžiky?

Určitě už to, že to byl vůbec první Sněm zástupců podle nových stanov. Do loňského roku jsme měli Valnou hromadu. Pro mě osobně to byla také první akce tohoto typu, kde jsem neseděla za předsednickým stolem, ale účastnila se jako řadový delegát – zástupce stráží.

 

 

 

Tokhatamani při zahájení k čtyřnásobnému ohni položil i významný artefakt, který Filip dostal v létě na mezinárodním táboření od vnučky E.T.S. – osobní pečetidlo E.T. Setona. Aby nejen Velký duch, ale i duch E.T.S. byli ten den s námi.

 

   

 

 

Hned po zahájení nastala moje chvíle :-). Evě Weislové jsem předala funkci hospodáře, kterou jsem vykonávala dlouhých 16 let. Snažila jsem se ve svém krátkém vystoupení říct, co všechno pro mě těch 16 let znamenalo, jak si vážím toho, že jsem měla možnost pracovat v LLM, poděkovat těm, kdo mě pomáhali… Ráda bych to tady ještě zopakovala… Přeju Evě, ať se jí daří. Těch 16 let mi bude připomínat dar, který jsem převzala od Filipa – respektive od Zipíka, která pro tuto příležitost představovala živé ramínko :-). Děkuji všem, kteří se na tom daru podíleli, budu ho nosit s důstojností a myšlenkami na vás všechny.

     

 

 

Pak se přistoupilo k dodatečné volbě člena náčelnictva – náčelník Filip chtěl, aby Eva jako nový hospodář (správně by bylo nová hospodářka, ale nějak mi to zní lépe v mužském rodě) byla i členkou náčelnictva. Tento návrh byl bez zdržování schválen.

 

 

Dalším bodem byly prezentace jednotlivých členů náčelnictva. Veskrze zajímavé, hezké a přibližující, čím vším se náčelnictvo zabývá. Díky za tyto informace. Trochu mi chyběl bod se zhodnocením úkolů, které dostalo náčelnictvo loni od VH. Tuto praxi zavedla Maqiyémi a líbilo se mi, že se připomněla témata, která jsme řešili před rokem, a složily se účty, jak se s tím náčelnictvo za ten rok popasovalo. Tak nějak tuším a doufám, že příští rok se k tomuto zhodnocení své činnosti náčelnictvo opět vrátí.

 

   

 

 

Další dobrou zprávu přednesla Lasík – od lonšké valné hromady se urodilo dost nových rodů, které byly na SZ tímto představeny: rod ze Želichova, rod Bílí Vlci, rod Vydry, rod od Soutoku, rod Národ čtyř živlů, rod Matohota, rod Kojota. Dva starší rody letos sice zanikly (Psí družina a Tygři), ale i tak je to dobrá úroda :-).

 

 

Následovala další klasika – zpráva KRK, schválení účetní závěrky a členských příspěvků na příští rok – vzhledem k tomu, že zůstávají stejné, tak to bylo velmi rychlé.

 

 

Potom přišla dvě těžká témata, která nám zabrala téměř celý zbytek dne. 

 

Prvním bylo schvalování Vnitřního řádu. Nejprve se dost dlouho diskutovalo o návrhu zapojení náčelníka ÚROP do náčelnictva. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně velkou systémovou změnu, tento návrh nakonec neprošel a náčelnictvo spolu s ÚROP dostalo za úkol tuto problematiku více probrat a předložit ke schválení příští rok.

 

Druhá dlouhá diskuze byla pro mě překvapivá (a místy mě trochu mrzelo, že jsem ten bod vytáhla). Mým záměrem bylo zakotvit do vnitřního řádu postup hlasování, který na SZ (dříve na VH) používáme nejčastěji – tzv. způsob optické většiny, kdy se pro zjednodušení počítají pouze hlasy proti a zdržel se. Na téhle pro mě poměrně jednoduché a jasné věci jsme se poněkud zasekli, ale nakonec jsme to (snad i dobře) rozsekli a ve vnitřním řádu máme zakotven způsob, kterým rozhodujeme nejobvykleji.

 

 

 

A mohlo se jít na Břeclav – nebojím se říct – vrchol tohoto Sněmu zástupců. Náčelnictvo požádalo SZ o rozhodnutí, zda objekt v Břeclavi, který spravuje kmen Tatankaska, ale patří LLM jako celku a LLM do něj nechce (ani nemůže v tuto chvíli) dávat žádné velké dotace a zároveň za něj nechce nést odpovědnost, jestli tedy tento objekt prodat nebo převést kmeni Tatankaska (v obou případech s příslušnou kompenzací pro druhou stranu). Diskuze byla dlouhá, hutná, velmi náročná, ale také velmi kultivovaná a věcná. I když emocí byl plný sál a rozhodování nebylo jednoduché, oceňuji, že jsme se nakonec dobrali k výsledku. Rozhodlo se o tom, že se dům v Břeclavi prodá. Dojednání podrobností dostalo za úkol náčelnictvo spolu se zástupci kmene Tatankaska. Zástupci obou stran mají velký obdiv, jak to na SZ zvládli.

 

 

Dalším bodem bylo kalendárium, u kterého jsme se tentokrát kupodivu nezasekli na domlouvání termínu táboření a místa a termínu sněmu. Asi už jsme byli všichni moc unavení :-).

 

 

Ve volné diskuzi zazněly dvě informace – o zákonu o dětských skupinách, který by se potenciálně mohl týkat i kmenů – ČRDM pracuje na návrhu novelizace tohoto zákona tak, aby jím kmeny nebyly ohroženy; druhá informace byla o znovuzakotvení možnosti vést jednoduché účetnictví (v tuto chvíli bylo řešeno výjimkami) a o vznikajícím účetním systému, který připravuje ČRDM a mohly by ho využívat právě kmeny účtující v jednoduchém účetnictví.

 

 

Závěrečné usnesení jsme schválili v původně plánovaném čase, což jsem vzhledem k odpoledním diskuzím po pravdě ani nečekala, na závěr jsme se rozloučili ve společném kruhu modlitbou kmene Omaha.

 

 

Tentokrát se nekonala večerní diskotéka jako loni, ale v rámci duševní hygieny byl pro zájemce nabídnut výstup na Sněžku v neděli ráno na východ slunce.

 

 

 

SZ se mi líbil, byla jsem ráda, že jsem se s řadou lidí mohla při této příležitosti setkat. Ráda bych ještě na závěr zdůraznila lidi, kteří se významnou měrou podíleli na tom, že vše probíhalo tak dobře a hezky. Osvědčené duo Medvěd a Waštélaka na postu předsedajících byli opět skvělí, i když letos jim to místy trochu znesnadňoval svou aktivitou Filip, který měl trochu jiný program než oni :-). Filip jako náčelník má samozřejmě přednost, a tak se s tím předsedající museli nějak popasovat – myslím, že to zvládli velmi dobře. Wančetan v roli hlavního promítače byl také skvělý, díky, že se toho ujal navíc ke své pozici člena náčelnictva. Sčítací trio ve složení Marta, Stařešina, Sagitta se místy lehce zapotilo, i když díky pokynu „nekomíhat“ se dřívka většinou podařilo sečíst na první pokus. Na závěr velké Wašte dvojici Alča + Waštewin – jejich celodenní (a nejméně půlnoční) nasazení při tvorbě zápisu nepřestanu obdivovat nikdy.

 

 

 

Je to super mít kolem sebe tolik skvělých lidí.

 

Díky vám za to.

 

 

 

autory fotografií jsou Pavel Spálený - Yučikala a Pavel Řezáč - Puštík