Táboření Ligy lesní moudrosti 2015

Letos proběhlo táboření na Kosím potoce ve dnech 18. července až 2. srpna. Slavnostně bylo zahájeno v neděli 19. a ukončeno v pátek 31. července. Předcházející a následující dny sloužily ke stavění týpí a jiných stylových přístřešků a na jejich balení a úklid tábořiště. Někteří z nás zde pobývali už dříve a spojili svůj tábor s tábořením. Celkem se zde postupně potkalo kolem 300 woodcrafterů a jejich hostů. Počasí bylo především slunečné, horké a někdy větrné. Duch táboření, stejně jako v minulých letech, byl prodchnut snahou o stylovost, přátelským vycházením a příjemnou atmosférou. Mottem letošního Ligového táboření bylo Setonovo: „Protože jsem poznal trýzeň žízně, chtěl bych vyhloubit studnu, z které by mohli pít i jiní.“ Bylo zvoleno také proto, že se táboření účastnili ve větším počtu i noví zájemci woodcraft.

 

V tomto příspěvku se zaměříme hlavně na společný program táboření. Příspěvku do programu byla opravdu spousta. Navíc jsme si mohli objednat místní med a sýry, podívat se na woodcrafterskou svatbu na louce, nebo se připojit k úklidu kostela v Michalových Horách. Velký dík patří všem, kteří se podíleli na organizaci a praktickém průběhu táboření i na vedení a organizaci programu. Díky velkému osobnímu přispění správci tábořiště Tokaheyovi jsme našli při příjezdu, stejně jako každý rok, tábořiště dokonale připravené.

 

Táboření jsme zahájili slavnostním průvodem, který se odebral z Horní louky na Dolní. Promluvili ohnivec Ligy Tokhatamani, náčelník Ligy Filip, správce tábořiště Tokaheya a náčelník táboření Indi, probrali jsme program táboření a praktické věci. První týden táboření z našeho pohledu proběhl velmi rychle díky mnoha různým akcím. Jednotlivé části programu byly garantovány svými pořadateli. Část programu byla tradiční, některé aktivity byly nové. Díky mnoha lidem byla nabídka společných programů pestrá. Každý si tak mohl najít, co ho zajímalo. Všechny akce byly sepsány na plachtě v dance lodge, kde většina programů začínala i probíhala. Každý den akce ještě vybubnovali bubeníci. 

 

Pokusíme se popsat programovou nabídku a doufat, že jsme na nic nezapomněli.

 

Probíhalo hodně sportovních aktivit a soutěží jako např. turnaj v ringu, vodní golf, disk golf, lesní golf, indiánský hokej, dlouhodobě probíhající tawiskara s mnoha disciplínami, včetně lovecké stezky a střelby na meloun. Několikrát jsme si zahráli na horní louce lakros. Mohli jsme lovit lososy v Kosáku. Vedl se úporný boj u kůlu Muh Mohwa. Snažili jsme se také vyrábět repliky indiánských výrobků, např. vrbové nákrčníky, lapače snů pro děti, vyřezávali jsme dřevěné lžičky z lipového dřeva. Učili jsme se vyrobit sešit osmičkovou a japonskou vazbou. Pro mlsouny a kuchaře proběhla soutěž v zavařeninách a kosím jamu. Někteří se opravdu činili. Marmeládek byla spousta a tak v jídelníčku byly často lívance. Přišli jste na návštěvu a dostali jste lívanec.

 

Zatančili jsme si skvěle na tradičním pow-wow, před nímž jsme se mohli tance naučit, mohli jsme vidět divadlo pro dospělé a děti, účastnit se improvizovaného divadla. Scénka ze života anglických lordů uvedla i tradiční výměnu indiánských věcí a potřeb k táboření – aukro. Kdo měl zájem, přišel na povídání o bubnu a indiánském zpěvu. Zajímavá byla přednáška a ukázky znakového jazyka. Jeden večer jsme vyslechli povídání o životě E. T. Setona. V  neformálním rozhovoru přednášejících se odtajnily některé zajímavé životní okolnosti zakladatele woodcraftu. Návrat do týpí nám zmalebnila neuvěřitelná mlha, kterou prosvěcoval měsíc téměř v úplňku. V jiných večerech jsme si mohli povídat o Lize s náčelnictvem, nebo přijít na Kruhy s tématem výchova.

 

Jedno odpoledne bylo věnováno také ekologické procházce po okolí. Další odpoledne jsme se ponořili do poskytování první pomoci. Díky nadšeným zakrváceným simulujícím a akčním scénkám ze života sourozenců a tábořících byla přednáška spojená s praktickým ošetřováním. Dalšího dne navečer se sešly děti v indiánské sauně. Někteří malí bojovníci vydrželi všechna čtyři kola a pak se hlasitě ochlazovali v potoce. Později večer byla sauna pro dospělé.

 

Některých programů se účastnili dospělí i děti s rodiči, někdy byl program zaměřený pro děti samotné. Četly se večerní pohádky a Brouk Pytlík. Malovalo se na obličej. Pouštěly se vlastnoručně vyrobené lodičky. Skřítci měli svůj Korálkový den zakončený korálkovým sněmem.

 

Ve sněmovní den proběhla tradiční soutěž v rozdělávání ohně křesáním a třením dřev. Dva vítězové třením dřev pomocí luku, kteří zvítězili ve shodném čase, rozdělávali večer slavnostní sněmovní oheň. Bylo společné bubnování, které vedl Sam Modrý Medvěd a údolím Kosího potoka znělo na padesát indiánských bubnů. Kdo měl dobrou fyzickou kondici, mohl splnit čin šplh na laně. Na slavnostním 25. sněmu Ligy lesní moudrosti byla udílena orlí pera, mistrovství a tituly. Pasovací kopí a slovo ke všem pasovaným držel Osamělý Bobr. Získat titul lesní moudrosti je pocta a hlavně závazek ke službě a pomáhání ostatním. Škoda jen, že možná neslyšeli všichni jeho moudrá slova, která byla zároveň osobní promluvou i tak trochu určená všem přítomným.

 

Táboření nám uběhlo v dobré pohodě docela rychle. Kromě společného programu jsme si všichni stihli i zatábořit. Ono totiž štípání dříví, nošení vody, překolíkovávání týpí, křesání ohně, sušení dek, vaření na ohni je woodcrafterův denní chleba. Obyčejná fyzická práce a zároveň myslící ruka. I podle zvládnutí každodenních činností se pozná dobrý woodcrafter. Při společném táboření jsme se seznámili a sblížili. Mladí na táboření navázali nová přátelství, staří je utužovali. Malé děti prozkoumávaly terén, hrály si hlavně ve stínu dřevárny a v potoce. Hraní venku přinášelo spontánní tvoření. Ligoví nováčci a hosté okukovali stylové táboření a získávali svoje první zkušenosti. Kosí bojovníci Tibor a Ježek zvládli po celou dobu udržet pořádek na tábořišti a zajistili klid při táboření. Jim patří velké wašte. V pátek posledního červencového dne jsme se všichni sešli ve velkém kruhu na slavnostním zakončení. Promluvili a táboření ukončili náčelník táboření, náčelník Ligy a ohnivec Ligy. Budoucí náčelník táboření Ježek v roce 2016 převzal své kopí.

 

Rozloučili jsme se.

 

Těšíme se na příště! S modrou oblohou.

 

 

Martin Čapek - Indi, náčelník táboření a Ivana Šircová

Changleska Thozi

 

 

Nechybí vám po táboření něco?

Našlo se několik věcí, pokud něco z toho poznáváte, spojte se s Omeletkou (v.omeletka@gmail.com).