Rukodělný víkend – výroba dřevěných luků

Před pár lety, když jsem pořádal Ohňovou Čotokvu, mě navrhnula tehdejší náčelnice ligy Maqiyémi, abych uspořádal něco podobného i na výrobu luků. Tehdy jsem to odmítnul s ohledem na potřebu množství vybavení, ale ta myšlenka se mi zavrtala do paměti. Pak jsem dostal nápad, jak to udělat, a 9. – 11. října 2015 se to stalo skutkem na srubu kmene Jezerní lidé ve Skleném nad Oslavou.Zprvu jsem měl přihlášeno 24 účastníků, žel s blížícím termínem akce se tento počet snížil přesně o polovinu. Přiznávám, že jsem si pohrával s myšlenkou celou akci zrušit, ale pak jsem si řekl, nevadí, a nakonec jsem rád, že jsem to neudělal, protože se akce podařila.

V pátek jsem měl povídání o prehistorických lucích Evropy a po prvotních problémech s dataprojektorem jsme si povídali na toto téma od osmi skoro do půlnoci. Druhý den jsem nemohl dospat a obával se, jak to všechno stihneme, když na práci zbývá jenom sobota a půlka neděle. Naštěstí Aleš Vilhelm přivezl pár elektrických hoblíků, Ježek měl s sebou motorovou pilu a ty nám značně uspořily hrubou práci a také hrubě času. Pak ale nastal čas na ruční práci a zde se projevilo, jak je kdo vybaven kvalitním nářadím a manuální zručností. Akce se konala pod širým nebem, ale přesto, že nás trápilo chladné počasí, šla většina účastníků večer spát s téměř hotovým lukem. Někteří ovšem, zejména ti, kteří se rozhodli vyrábět krátký luk indiánů z Plání, však již měli hotový druhý.  V neděli se počasí ještě více ochladilo a také vítr přidal na síle. Při teplotě 4° nad nulou jsem si myslel, že nebude chuť k práci na strouhání luků, ale mýlil jsem se. Tak jsme strouhali, a ohýbali dál až do oběda, kdy nás Ježek opět mile překvapil svým kuchařským uměním. Po obědě pak úklid, kdy všichni napnuli své síly k tomu, abychom předali srub v původním stavu, společná fotka a odjezd domů.

Díky všem, že jsem mohl strávit tento víkend s dobrou partou. Díky všem, kteří mi pomohli uspořádat tuto akci. Jmenovitě pak Waštelakovi, který nás přijel se stany, chránit před deštěm. Maqiyémi, která nás vybavila dataprojektorem a elektrocentrálou, Ježkovi, který nám plnil břicha lahodným pokrmem, a kmeni Jezerní lidé za poskytnutí přístřeší. Zejména pak díky náčelníku Filipovi, který se rozhodl podpořit akci proplacením nájmu srubu, když akci hrozil krach pro nedostatek zájmu.

 

 

      

 

Albert Minář - Hrom