Setkání náčelníků a ohnivců

Po úspěšném zdolání nejvyšší osmitisícovky jsme měli sraz s ostatními týmy na horské chatě v nižších polohách, kde na nás už čekalo příjemné teplo z dobře živeného krbu a výborná hostina. Když dorazil poslední tým a my jsme byli opět kompletní, zahájila Wičanhpi víkend posezením plným zpovědí o pocitech, zážitcích a postřezích z našeho dobrodružství. Páteční večer se tak nesl spíše v uvolněné atmosféře, kde se vášnivě debatovalo o tématech všech druhů a chutí. Někteří byli však příliš unaveni výstupem a omámeni horským vzduchem, takže odešli zalehnout ještě ve velmi brzké hodině, ačkoliv diskuse neutichaly.

Sobotní ráno zpříjemnila od samého počátku jemným budíčkem Lasík, která si vzala do svých rukou i rozcvičku. Zdánlivě jednoduchá hra molekuly představovala pro některé náročnou dřinu, ne nepodobnou pátečnímu výstupu. Dopolední program se zprvu nesl na vlně horlivé debaty, co by měl dělat ideální náčelník a ideální ohnivec. Z čehož vyšlo zcela jasné: „Není náčelníka bez ohnivce, a není ohnivce bez náčelníka“. Po tomto jasném výsledku diskuse následovala hra, na kterou bude ještě dlouhá léta vzpomínat Chirurg, který si zde vysloužil novou přezdívku Hvězdička. Ptáte se, jak to vzniklo? To byly dva týmy, kde každý dostal určité šifry, mapu a dozvěděl se, že budeme něco stavět. Co a z čeho nám zůstalo zahaleno rouškou tajemství.

Každý se tak vydal hledat to své a mezi všemi panovala telefonická debata, kde jsme si sdělovali řešení jednotlivých šifer a dalších nápověd. To mělo za následek, že mnozí z nás nacházeli rozličné předměty na bizarních místech, kupříkladu lyžařské hůlky v koruně stromu. Abychom se ale vrátili k té přezdívce, Chirurg si totiž nápovědu „V jednotě je síla“ vyložil trochu po svém. Navštívil nádraží, kde se plán na naši tajemnou stavbu měl nacházet. Že to má být v pokladně, poněkud pozapomněl. Na prvním nástupišti (v jednotě!) však objevil nakreslenou velkou hvězdu, nadšen tímto zjištěním spěchal mezi ohnivce, aby výstavba mohla okamžitě začít. Náčelníkům bylo ihned jasné, že bez vzájemné spolupráce se stavbu nepodaří uskutečnit, jen stále nebylo známo, proč si ohnivci malují na zemi hvězdu. To nás svedlo k návrhu se společně zamyslet nad celým problémem a po krátkých komplikacích s hledáním ztracené bedny jsme se mohli pustit do skutečné stavby a tou mělo být týpí. Přestože se omyl s nádražní hvězdou vysvětlil, někteří se snažili prosadit hvězdicový design i do realizování reálné stavby, to se však nakonec neuskutečnilo a vzniklo tradiční týpí z lyžařských hůlek.

Během sobotního odpoledne jsme ještě stihli sledovat online přenos Woodcraft TV, která se vysílala z Nepálu, místa našeho pátečního horolezeckého dobrodružství. Někteří z nás byli dokonce pozváni do živého vysílání, záznam z pořadu se jistě brzy objeví na internetových stránkách, tak bedlivě vyčkávejte ohlášení.

Probuzení do nádherného nedělního rána jsme doprovodili zpěvem ranní písně na břehu moře užívajíce si paprsky slunce, brilantně doplněno citátem E. T. Seton: „Lék na obloze“.

Rozcvička probíhala velmi známým týmovým třením dřev, což byla pro většinu osazenstva aktivita důvěrně známá, přesto se našli i tací, kteří roztírali oheň poprvé v životě, což nám všem udělalo velikou radost.

Na konci tohoto vydařeného víkendu se člověk mohl rozhlédnout po skupince úžasných ohnivců, skvělých náčelníků a dalších báječných lidí, kteří odjížděli s úsměvem roztaženým od ucha k uchu a tím naplnili veškerá očekávání pořadatelů této zážitkové akce.

Děkujeme!

Více fotografií a archiv Woodcraft TV