Jak na změnu v životě? aneb jaké bylo Klíčení

 

V prvních dubnových dnech se sešly přes dvě desítky účastníků v Husově domě ve Hvozdnici, aby se společně dotkly tématu změny. Téma jsme rozvíjeli v rámci setkání Klíčení, které se zabývá osobním růstem, procesem osobní proměny. Mezi jeho hlavní myšlenky patří, že každý z nás může klíčit a růst, a že si vzájemně pomáháme nalézat klíče k růstu. Klíčení se koná jednou za rok vždy – jak jinak – na jaře.

 

Předpokladem tohoto setkání bylo, že náš život se různou rychlostí pohybuje po vyjetých kolejích. Většinou si to ani neuvědomujeme. Někdy život mění směr sám od sebe, ale někdy cítíme, že chceme přehodit výhybku sami.

• připomenout si, že život je cesta, na níž si můžeme vybírat svůj směr

• najít odvahu ke změně a něco ve svém životě změnit

• dotknout se konců a začátků, i smrti a zrození

• sdílet a zažívat to s podobně naladěnými lidmi

 

Zda se cíle podařilo splnit, nechávám na osobním pocitu účastníka. Měli jsme ale možnost nejprve zaznamenat, jak se změna v našem životě už projevila (sdíleli jsme fotky, kde byla vidět naše změna).

 

V sobotu ráno jsme se snažili uvědomit si, jak rychle se v našem životě pohybujeme (čekárna, courák, rychlík nebo horská dráha?) a jak bychom to chtěli mít. Hledali jsme to, co nám brání ve změně toho, co bychom změnit chtěli, a pokusili se vytyčit osobní cíl a přesně si určit kroky, které nás povedou k jeho naplnění. 

 

V druhé části programu jsme se dotkli tématu smrti. Přijali jsme tezi, že pokud je naše smrt „malým ptáčkem, který nám sedí na rameni a připomíná nám, zda žijeme život takový, jaký chceme“, může být naším pomocníkem.

Téma smrti jsme rozebrali z mnoha různých pohledů.

 

Hledali jsme zdroje ke změně a připomněli si, že někdy je člověk do změny vržen – a musí utíkat nočním lesem, aby mu neujel vlak. A nakonec – někdy nezbývá, než udělat maximum a vyslat přání nebo modlitbu.

 

Zúčastnili jsme se bohoslužby a posléze i strhujícího rozhovoru s paní farářkou Vendulou Kalusovou o současném duchovním životě. Za vynikající stravování děkujeme Tawasenthě. 

 

Děkuji všem účastníkům za bezpečnou a milou atmosféru.

Za mě: 1*

 

Josef Porsch – Ablákela