INDIÁNI Z TOČNÍKU

Indiáni z Točníku, pod tímto názvem si vybavím spoustu zážitků a zábavy z minulého roku.

 

Dle předpovědí o počasí to letos nevypadalo úplně ideálně.

 

Deštivé páteční přivítání nám, ale i za pomoci Ileyawin, optimismu neubralo!

 

Sobota sice nebyla nejsušší, ale většina stanovišť byla v suchu, a co bylo hlaví - návštěvníků bylo dost. Hradem se linula dobrá nálada a já mohla z informací sledovat nadšené, pomalované děti hledající další úkoly. Úkolů bylo dohromady 12.  A jelikož tato akce nebyla omezená věkem, zapojilo se do “stoupání na horu“ mnoho mladých i starších dospělých, kteří si po řádném vyplnění stanovišť hrdě nesli vyrobené placky od náčelníka. V sobotní večer nám byly zahrány 3 pohádky od Skarabíků (podle mého názoru velmi vtipně zpracované a to i přesto, že by se někomu mohli zdát trošku morbidní), všechny dostatečně naladily na zábavný večer s připravenými dobrotami do žaludku.

 

Třešničkou na dortu pro nás pořadatele byla možnost navštívit večer v podhradí Kafírnu Bárka, kde  koncertovala skupina Naches trio- hrající židovskou hudbu.

Jak to probíhalo, vím jen z doslechu, jelikož se mi na hradě líbilo a volný pohyb na tam byl pro mě lepší variantou ( no a nebo jsem prostě byla líná no) : takže…

Kapela na sebe prozradila, že hrají také na tanečních zábavách, tak naši woodcrafteři přiložili ruce k dílu, vyklidili střed místnosti a vypukl taneční rej. A co jsem tak pochytila z vyprávění bylo to „veliký“.  Zkrátka na hrad se vrátili unavení, zpocení a hlavně spokojení.

No a poté už se zpívalo dlouho do noci což byl pro některé určitě velký zážitek potom, co jsme mohli vidět, jak to mohou i naši rodičové skvěle “rozjet“.

 

Neděle se pak opravdu vydařila, svítilo slunce, všichni se usmívali, chodili návštěvníci všech možných věků a velikostí no a právě pár z nich nám u brány vyprávělo vzpomínky na tyto akce z předešlých let, které si naplno užili a těšili se na letošní ročník. I letos se zde mohli zaposlouchat do rytmu bubnu a indiánských písní v podání Walden singers. A právě v tuto chvíli jsme se sešli na round dance v obrovském kruhu plném návštěvníků i známých tváří z ligy a jelikož to byl opravdu obrovský kruh, měla jsem pak jako hlavní tanečnice nemalý problém nás nezamotat. Při všech těch tancích se vždy člověk krásně zpotil a úsměv se zvětšil.

 

Přišla zavírací doba a já si najednou uvědomila, že ten úžasný víkend končí. Začala jsem vzpomínat na nevidomého chlapce, který miloval lukostřelbu, na maminky, které se nechali pomalovat místo svých dětí a měla jsem v sobě pocit štěstí a radosti. Ano, odjezd nebyl lehký, ale úsměv mě opustit nechtěl a nechce doteď vždy při vzpomínkách na tuto akci. Děkuju všem za nové krásné zážitky a hlavně za ty úsměvy, protože ty tam pro mě byly asi nejdůležitější. DĚKUJI!

 

Dominika:)

 

Fotky od Zdeňka, Ileyawin a Silvy najdete na tomto odkaze:

https://goo.gl/photos/d9eC9vdBwA5C7H3BA

Pokud máte také někdo něco, pošlete nám fotky nebo odkaz na e-mail (chlupxxl@seznam.cz) - rádi se o ně podělíme se světem.

 

Máme tu pár zapomenutých věciček. Máte stopu, koho by to mohlo být? Buď do zpráv pod příspěvek, nebo na e-mail (chlupxxl@seznam.cz).