Jarní klíčení, aneb jak jsme hodovali pod modrou oblohou 29.4. - 1.5. 2017

Myslím si, že příprava této akce byla pro organizátory dost náročná. Lidé se přihlašovali a odhlašovali, auta byla i nebyla pojízdná a někteří z nás do poslední chvíle váhali, zda mají jet. Nicméně především Tawasentha zabránila tomu, aby se akce odpískala. Jenom se mnou během týdne před odjezdem mluvila asi třikrát.

Proto velké WAŠTE!

 

Na nádraží jsem se potkala s Irčou a Milan nás odvezl na tábořiště. Již byla postavena obě týpí a už jsme udělali jen ležení a společně povečeřeli.

 

V sobotu ráno jsme se místo rozcvičky vydali na procházku. Došli jsme ke srubu, kde byla studánka. Tawasentha nás uvítala obřadem zaměřeným na živly a zahájili jsme toto táboření.

 

Po návratu jsme posnídali pod modrou oblohou a dopoledne jsme tvořili náš jídelní lístek na celé táboření. Do kotlíku jsme přidali ingredience – naše nápady, co budeme dělat. Potom jsme se o tom společně pobavili a doplnili do jídelního lístku. Před přípravou oběda jsme si stihli zahrát Velrybí žebro. Tawasentha s Ileyawin přivezli Glis a nákup. Potom nás déšť zahnal do týpí. Markéta s Vojtou nám hráli na housle a kytaru, ostatní zpívali, krájeli, povídali. Během oběda dorazil Čhantékič-un.

Odpoledne byla Okeyova malá přednáška o starých fotoaparátech na film a focení s nimi. Potom jsme se vydali na procházku, Tawasentha nám ukazovala ptáčky a snažili jsme se je podle hlasu poznat. Následovala příprava inity. Okeya vytřel a zapálil oheň. Proběhla další část programu – odkrustičkování.

 

Během večera jsme se rozprchli dle toho, co bylo potřeba. Při přípravě večeře nám Déšť vyprávěl o životním stylu, kdy je člověk v práci svým pánem. Někteří šli do inity a ostatní zůstali a povídali si v týpí.

 

V neděli ráno jsme začali rozcvičkou „He-já“. Opět jsme snídali pod modrou oblohou. Irenka pro nás měla program s hlínou. Nejprve jsme si tvořili placičky, potom semínko, které se měnilo podle toho, co s ním dělá příroda. Následovaly hry a hříčky s dětským padákem.

 

U oběda jsme se zapojili téměř všichni, protože byl salát ala Okeya. Následovala destilace, kterou vedla Ileyawin. Rozdělili jsme se na muže a ženy a rozebírali jsme téma: „Co (moudro, zkušenost, radu) bychom chtěli předat členům druhé skupiny.“ Bylo to náročnější, než jsme čekali, obě party si diskusi užily a vzájemně sdělily své poznatky. Na závěr jsme si připili domácím třešňovým likérem. Před i během přípravy večeře nám Anpao povídala o historii svátku Beltainu. Na základě toho jsme se dohodli, že si postavíme májku a zapálíme velký oheň. Muži se vydali pro májku a my ženy jsme se pustily do pletení velkého věnce.

 

Slavnostně jsme pak máj odnesli a postavili za doprovodu zpěvu lidových písní. Potom jsme zapálili oheň, opět vytřel Okeya. Zpívali jsme lidové písně, odvážlivci skákali přes oheň. V lidových písních nás vedl Tibor, který jich zná opravdu hodně. Hrálo se a zpívalo do brzkých ranních hodin.

 

Naposledy jsme posnídali pod modrou oblohou a pustili jsme se do bourání a balení. Na ukončení akce jsme se sešli v kruhu kolem májky a potom ji obřadně sundali.

 

Byl to úžasný nabíjecí víkend, děkuji za něj!

 

S modrou oblohou,