Rumunsko 30+

Letošního putování po rumunských horách pod taktovkou Hočhoky se zúčastnilo 14 statečných, kteří splňovali nejdůležitější podmínku - bylo jim 30+. Ačkoliv se někteří zprvu obávali extrémní fyzické zátěže, můžeme hrdě prohlásit, že až na nějaké puchýře a ozývající se kolena jsme to všichni bravurně zvládli. A to nebyla nouze o chůzi kolmo vzhůru (počítáno na kilometry, né metry!), o chůzi či sjezd (to byl případ jen Jirky) kolmo dolů, o horizontálním směru ani nemluvě (s čelovkou jsme ale docházeli jen jedenkrát). Užili jsme si plavání v ledových řekách, plesu i v kosodřevině (to šlo nejhůř a nejpomaleji!). Prošli jsme s polečně hory Retezat a Tarcu s cílem v Sarmizagetuse, kde se nachází pozůstatky starého římského města. Některá místa, kudy jsme procházeli, pravděpodobně za posledních pár let více lidí než nás 14 neviděla. Hory Tarcu jsou naprosto opuštěné, dokonce i cesty se ztrácí a hřeben zarůstá kosodřevinou.

Užili jsme si nádherných tábořišť, jejichž kvalita se stále stupňovala. Předposlední noc jsme stáli u divoce plápolajícího ohýnku ve 2000 m n.m., nad námi mléčná dráha, nikde žádné světlo, jen v dálce plápolal oheň u nějaké salaše. A oproti obloze se rýsovaly špičky Retezatu, na kterých jsme o pár dní dříve stáli. Pravá rumunská romantika a svoboda zároveň!