Setkání rodinných kmenů

Již tradiční setkání rodinných kmenů proběhlo letos od 27.4. do 1.5. na krásném tábořišti Zábrdka, kmene Osmaka Opo, u Strážiště nedaleko Mnichova Hradiště. Jako každý rok pod taktovkou Medvěda a Lasíka z kmene Tussilago.

 

Tentokrát na téma Robinson Crusoe, jehož příběh jsme prožívali po celé táboření.

 

V sobotu ráno nám Lasík přečetla úryvek z knihy, kde právě Robinson ztroskotal na pustém ostrově a my jsme dostali za úkol postavit si svá obydlí podobně jako on a prozkoumat naše dočasné útočiště. Zatím co dospělí stavěli svá obydlí, tak se děti nadšeně vydaly na průzkum potoka a jeho písečných pláží. A protože každý správný Robinson si musí poradit s uzly všeho druhu, tak po obědě Barča učila nejen děti umění uzlování. Každé z dětí se naučilo alespoň jeden uzel, který následně společně použily na svázání Medvěda, avšak Medvěd dostál své přezdívce a jedním pohybem se dostal z provazového vězení, do kterého děti vložily veškerý svůj um. Odpoledne pak začaly přípravy na inity, kterou jako obřadník vedl Medvěd.

 

V neděli se někteří z nás vydali do nedaleké Bosně na zdejší faru, kde probíhala první část Kožené čotokvy s přípravou kravských kůží na rawhide pod vedením náčelníka Filipa. Zatímco my jsme se lopotili s kravičkami, nebo spíš s tím co z nich zbylo, tak na Zábrdce se pilně plnily činy. Činili se nejen skřítci všeho věku, ale přidali se i dospělí, např. při určování plodů listnatých stromů u Tawasenthy s její ukázkovou sbírkou.

 

Pondělí se neslo v duchu plnění činu vaření bez nádob, což bavilo nejen dospělé, ale hlavně děti, které si pro zábavu pekly placky a vdolky. Během dne se dětem také dostalo výcviku Kozáckých válečníků a cvičení s otci, proti nimž byly děti početně ve velké přesile, a tak statečné válečníky dokázali poměrně utahat. Tyto hry se všem moc líbily, hlavně nám ženám, které jsme popíjely kafíčko a kochaly se tou nevšední podívanou :-). V mezičase mezi těmito aktivitami Yučikala s Lesničkou vozili děti na svých koních. Následovala ROP a přípravy na sněm, na kterém se udělilo spousta korálků, činů, velkých činů i titulů. Po sněmu se dlouho sedělo u ohně a povídaly se zajímavé příběhy a historky z našich životů.

 

A jak už to tak bývá, všechno krásné jednou musí skončit. V úterý ráno jsme po snídani začali balit. Robinson byl zachráněn a nastal čas na návrat do civilizace. Mezitím co dospělí balili, děti ještě stihly v lese postavit domečky pro skřítky a zahrát si pár her. Nikomu se domů nechtělo, ale společnými silami jsme všechno sbalili, uklidili a začali se připravovat k odjezdu. A přestože pro mnohé z nás je ten pravý domov v lese, na louce, na tábořištích, zkrátka tam, kde je nám nejlépe, tak jsme se nakonec, jako pokaždé, museli vrátit do našich civilních domovů a životů. Z tohoto setkání jsme si odvezli hřejivý pocit a krásné vzpomínky, které v nás SRK zanechal. .