72 hodin na Faře v Michalových Horách

 

 

Co se o říjnovém víkendu dělo na Faře v Michalových Horách nejen v rámci projektu 72 hodin?

V pátek odpoledne se sjela skupina milých lidí z okolí Michalových Hor, které zaujala nabídka možnosti tvořit a lektorovat zajímavé programy, jejichž pilotáž se rozjede na Faře už koncem příštího roku. Můžeme se těšit na woodcrafterské vzdělávací programy - truhlárna, kovárna, venkovní elektromagnetická laboratoř, terénní geologická laboratoř, biologie v praxi; na Kosáku pak příroda jako prostor pro vzdělávání i kamarádství. To všechno by časem mělo probíhat na Faře, která od začátku rekonstrukce již doznala výrazných změn a pomalu, ale jistě se dostává do konečné podoby.

 

K tomu, aby se tak stalo, jsme trochu přispěli i my, účastníci projektu 72 hodin, nebo každoroční podzimní brigády, chcete-li. Část sobotního dopoledne jsme věnovali sběru neobvykle bohaté úrody jablek. Z odhadovaných 250 kg se vyklubalo 530 kg a tak nám, tradičně, nestačily nádoby. Museli jsme trochu zaimprovizovat, ale nakonec jsme zjistili, že i v hrnci s poklicí oblepenou lepenkou se dá mošt celkem bez velkých nehod převézt. Pod vedením Čeyanaly a Woapewin se velká část moštu pasterovala a velkou část dne dlely holky v moštu až po lokty, aby ho pomocí hadice rozlily do připravených kanystrů a bag-in-boxů. Pat s rodinou pomáhali.

 

Čantetanka s Filipem dojeli časně zrána pro plaňky, aby mohla začít, také již tradiční, obnova plotu. Na připravené sloupky Tokaheya rozřezával podélně klády na rýgle (vodorovné tyče na plotě), které Čantetanka s Filipem a Zdendou umisťovali na své místo a Marťa s Blechou na ně nastříleli plaňky. Pak je také s Ivou a Jirkou natírali.

Iva s Jirkou vysadili dvě již vzrostlejší slivoně před dům a mnoho a mnoho maliní na vybraná místa na zahradě. Na zahradě, kterou Bobr poctivě přejížděl na sekacím traktůrku, čímž se nejen krásně posekala tráva, ale také zlikvidovala podstatná část napadaného podzimního listí.

Přítomné děti průběžně velmi ochotně testovaly nové zahradní prvky - klouzací termitiště, tyč na sjíždění ze střechy, kůly na chození apod.

 

V neděli dopoledne všichni pracovali ještě na plotu, až do chvíle, kdy už jsme opravdu potřebovali odjet. I tentokrát jsme měli štěstí na sluníčko, které nám posvítilo na nádherně barevné podzimní okolí. Velké díky patří všem účastníkům, kteří byli ochotni dobrovolně věnovat svůj volný čas a energii práci na společném díle. Tak zase za rok.

 

Eva Beránková - Klokša, foto: Dušan Bělobradský, Martin Lehký