Jedním slovem - náročný. Asi nejtěžší z dosavadních 4 ročníků. Málokdo z těch co se hlásili během teplých dní letošního října tušil, že první listopadový víkend nám počasí udělá ukázku, jak to v horách vypadá uprostřed ledna. Namáhavá chůze ve sněhu prakticky předem vyloučila možnost vůbec stihnou výstup na všech 14 vrcholů. Takže rozhodovalo množství sil a taktika.
Ve pátek večer vyrazilo 5 týmů do mrazivé noci. V údolí už leželo min. 15 cm čerstvého sněhu. Již okolo 23.00 byly dosaženy první vrcholy, po půlnoci skoro všichni zabivakovali - s výjimkou později odstartovavšího (a nakonec vítězného) Chorchvostu. V noci pak začalo sněžit a nepřestalo celou sobotu.
S hledáním vrcholových patníků byl někdy problém - obzvlášť pokud jste na vrchol dorazili jako první a museli se pustit doslova do „prohmatávání“ bílé sněhové peřiny (sněhu místy po kolena). Na druhou stranu, romantici a extrémisti si také přišli na své. Prémiový úkol pak zněl, „vytvořte haiku“ (japonská báseň, má mít přesně 17 slabik). Nejpovedenější je v záhlaví této zprávy.
Vítězi letošního JM se nakonec stal tým Chorchvost ( Fram, Jirka, Oli) který dosáhl osmi vrcholů. Druhý - Čistý sen skončil se sedmi vrcholy. Další místa nebyla vyhlášena neboť tým Vanilka a KiČi prakticky celou cestu absolvovali společně a vystoupili na 6 vrcholů. Tým MaToMa po dosažení dvou vrcholů akci předčasně ukončil a zmizel západním směrem.
V cílové chaloupce čekal kotel zelňačky, čaj a maková buchta. Povídání zážitků a pak buď zasloužený spánek nebo úprk na poslední vlak domů. Zůstávají vzpomínky na opravdu drsné počasí, krásné výhledy, bezdeché výstupy a klouzavé sestupy. A také otázka - zda za dva roky bude pátý ročník?! Uvidíme. Pokud ano, tak vězte, že vás čekají opět trochu jiné vrcholy takže ani vám nebude upřena radost z prvovýstupu.
Lhagayelo! ("bohové zvítězí")
Jiří Mt. Lehký - Hočhóka
Doposud nebyl zaznamenán žádný komentář.