A je tu vyhodnocení soutěže! Do kategorie Indiánský výrobek i Woodcrafterský výrobek ve Velké lóži se přihlásilo shodně osm soutěžících, a byly to moc pěkné kousky – však uvidíte na fotkách. Hodnocení probíhalo anonymně a porota měla opravdu těžkou hlavu při rozdělování bodů jednotlivým výrobkům. Trochu nás mrzelo, že do soutěže neposlal fotku se svým výrobkem nikdo z Malé lóže – tak snad příště.
A jak to dopadlo?
Nejlepší indiánský výrobek
1. místo – Pavel Čech – Machimia (Velká rodina) - Indiánské legíny z mozkem vyčiněné kozí kůže
2. místo – Albert Minář – Hrom (Sokoli) – Lovecká sada – luk, toulec, šípy
3. místo – Radka Skoupilová – Waštewin (Velká rodina) – Mokasíny vyšívané korálky a ostny
Nejlepší woodcrafterský výrobek
1. místo – Pavel Čech – Machimia (Velká rodina) – Rybářský woodcrafterský set – vrš a koš na ryby
2. místo – Václav Svoboda – Čhantékič´un (Strážci údolí) – Sada celodřevěných hraček
3. místo – Iva Jurkovičová - Olowanteča (Drum bun) – Čepec vzor 1855
3. místo – Antonín Hodal – Tonda (kmen Bobrů) – Nůž s pouzdrem
K umístění gratulujeme, dostanete krásné diplomky (s obrázkem od Machimii) a ceny, které Vám pomohou při dalším vyrábění (ještě uvidíme, jakou cestou Vám je předáme). Za první místo v obou kategoriích dostane Machimia sadu několika řezbářských dlát od firmy M-STEIN. Hrom a Čhantékič si za 2. místo vysoutěžili řezbářské lžicové dláto od stejné firmy a Tonda (3. místo) řezbářský nůž. Waštewin a Olowanteča dostanou poukaz do obchodu Látky Mráz. Snad Vám ceny udělají radost a pomůžou v rozvíjení dovedností třeba i v jiných směrech.
Velké WAŠTÉ ale patří všem zúčastněným. Nasadili jste laťku hodně vysoko. Jste moc šikovní, trpěliví a věříme, že „myslící ruka“ Vám přináší velkou radost.
Fotodokumentace a popis výrobků zaslaných do soutěže
Machimia - Rybářský woodcrafterský set, obsahující vrš a koš na ryby
Vrš je z prutů svídy krvavé, vázaných smrkovými kořínky a jutovým provázkem. Koš z ohýbaných bukových větví a z kůže surového, jen oškrabaného jelena. Vzhledem k dosavadním úlovkům se ukazuje být její velikost silně předimenzovaná.
Machimia - Indiánské legíny z dvou mozkem vyčiněných koz
Sešité šlachou. Barvené hlinkami.
Hrom - Lovecká sada, která se skládá z luku, toulce a šípů
Hrom svoji soutěžní sadu doplnil velmi podrobným popisem, který zde jako výborný návod na výrobu luku uvádíme. A ode mne jakožto šéfové soutěže dostane Hrom zvláštní cenu a pochvalu za nádherné výrobky a takto pečlivý přístup k soutěži.
Luk z Osage orange, americké dřevo, zakoupeno. Délka 160 cm, síla cca 25 kg. Luk bez jediného gramu lepidla. Špičky luku tvoří bělová část polotovaru, záda luku oškrábána na zvolený letokruh a pak je luk tilerován do současné podoby. Uprostřed horního ramene luku nepříjemný suk, který se ukázal jako zcela vyhnilý. Proto jsem jej odvrtal a použil k upevnění péřové ozdoby z ocasních peříček poštolky. Závěs peříček z rawhidu, omotán šlachou a lepen kožním klihem. Na tětivě jsou tlumiče hluku výstřelu z kožešiny polární lišky. Získal jsem ji z maminčiny čepice. Luk má holé madlo, ponecháno bez omotávky, jako většina známých indiánských luků, jako zakládka šípu slouží uzel z koženého řemínku. Ošetření povrchu luku provedeno nátěrem směsi loje a včelího vosku. Toulec zhotoven z vydří kožešiny, kterou mi daroval Bagamagan. V toulci 14 šípů. Třásně z mozkovky vlastnoručně vyčiněné, taktéž řemen závěsu na rameno. Vše šito řemínkem z mozkovky. opeření šípů. Péra jsou vlastnoručně opracována z kanadské husy (asi berneška tmavá), zásilka od bratra. Volil jsem husí peří namísto krocana, protože lépe drží ve vlhku než krocan.
Lepena jsou z praktických důvodů moderním lepidlem (proti vlhkosti). Předek peříček je zajištěn omotávkou ze šlachy a lepen kožním klihem. Taktéž zadek pér a končík kvůli zajištění proti rozštípnutí tětivou omotán šlachou. Barvičky na šípech z rozemletého katlinitu. Katlinit je ale bohužel rozmíchán v bezbarvém laku, to opět z důvodu stálosti ve vlhkosti. Mohl jsem to udělat v kožním klihu, ale z praktických důvodů jsem zvolil tento postup. Detail hrotů šípů. Hroty vlastnoručně vykovány z železného plechu a přilepeny epoxydem z praktických důvodů (vlhkost). Kornoutky na indiánských šípech jsou původní na Jiho a Severovýchodě Ameriky. Mohu doložit z literatury. Zvolil jsem kornoutky namísto plochých hrotů opět z praktických důvodů. Tyto jsou lepší pro vytahování z terče, které nejsou tolik ničeny pravidelnou lukostřelbou a možnost s těmito šípy se účastnit lukostřeleckých soutěží. Druhý šíp zleva je již jednou opravován po nárazu do kamene. Řemen u toulce je děrován, aby bylo možno jej prodlužovat či zkracovat podle potřeby. V zimě je člověk více objemný, když se navleče.
Čhantékič´un – sada celodřevěných hraček (opět velmi podrobný popis a nafocený postup)
Jako vyučený truhlář vlastním malou dílnu vybavenou základními stroji, okružní a pásová pila, soustruh na dřevo, srovnávací a tloušťkovací fréza, ruční vrtačka a bruska. K výrobě hraček jsem jich využil včetně dalšího manuálního truhlářského nářadí a nástrojů. U výrobku Formule jsem fotil postup vzniku hračky. Tvar hračky si maluji přímo na materiál a následně díl obrábím, tak aby byla bezpečná bez ostrých hran. Mezi nejpracnější díly patří kolečka, která soustružím dlátem, každé je originál a musejí být stejná, aby vozítko "nekulhalo".
1. Ještěrka má funkční zdvih, vidlice se zvedají navíjením a zároveň odvíjením provázku. Zadní kola jsou otočná o 360° a ovládají se kolečkem nad závažím. Použitý materiál na korpus bříza, ostatní díly z buku. Palety ze smrku.
2. Formule má jediný kovový šroub pro upevnění volantu. Jinak je celodřevěná včetně osiček. Korpus ze smrku, ostatní díly buk.
3. Traktor s valníkem. Kovové díly jsou osičky a spřáhlo, tj. kupované. Traktor má korpus smrkový, kola modřínová, traktoristu ořechového.
4. Pískoviště s bagrem. Ohrádka ze smrku, bagr z buku, Kupovaná plastová lžíce. Bagr je upevněn v rohu ohrádky na otočné ose, otáčení se ovládá sedátkem, lžíce pákami. Spojovací šrouby v osách kupované. Korpus bagru se sedátkem spojený na dřevěné kolíčky.
Waštewin - Mokasíny vyšívané korálky a ostny
Sešito umělou šlachou, kůže koupená. Veškerá výšivka přírodní jelení šlachou. Ostny barveny přírodně - slupkami cibule a mořenou barvířskou. Vyrobeno s velkým požitkem a potěšením 😉.
Tonda - Nůž s pouzdrem
Čepel nože jsem vyráběl z ulomeného kusu listové pružiny od souseda na chalupě z Liazky. Nejprve jsem hrubý tvar čepele vykoval ve výhni a následně na stojanové kotoučové brusce vybrousil hrubý tvar ostří a následně pilníkem, smirkovým papírem a karborundovým kamenem dobrousil. Rukojeť jsem vyrobil z jabloňového špalíku. Nejprve usekl štěpinu, tu provrtal akuvrtačkou na velikost hrotu čepele. Následně jsem vyrobil mosaznou záštitu (provrtaný a vypilovaný plech), tu navlékl na trn čepele, následně trn namazal lepidlem a narazil hrubý tvar rukojeti. Následně pomocí rašple a smirku jsem dodělal tvar rukojeti. Poté jsem již smirkem do akuvrtačky (na gumový kotouček se suchým zipem) dohladil čepel, doleštil ji houbičkou a zubní pastou. Nakonec jsem rukojeť namořil olejem a pomocí starého fénu zavoskoval včelím voskem. Délka čepele je 17 cm, tloušťka ve hřbetu průměrně 4 mm, rukojeť měří 10,5 cm. Pouzdro je ze zbytku hovězí kůže, nejprve sešitá voskovanou nití, namořená olejem a nakonec také navoskovaná.
Olowanteča – Čepec vzor 1855
Tento čepec byl ušit za účelem akce v městské knihovně pro paní knihovnici, jež měla hrát Boženu Němcovou. Materiál: polyesterový satén (vrapované šaty ze sacondhandu), kartón, tyl. Technika: šití v ruce, lepení tavnou pistolí, lepení chemoprenem.
Olowanteča – Patchworková deka 220 x 220cm
Prostřední kostkovaná část je šitá v ruce, štráfkované lemování je ušito na stroji, k práci jsem použila bavlněné i syntetické tkaniny. Prošívání jsem provedla až na výjimky v ruce. Zespoda je deka podšita silnějším bavlněným potahem na postel.
Tewlikit - Taštička na zrcátko ve stylu Vran/ východního Plateau
Vlastní design.
Tewlikit - Lavice ze starých trámů a fošen z naší staré zbourané chalupy
Yučikala - Pouzdro na dětský zavírací nůž opinel
Rowhide je "obalen" kůží z kabátu (indiáni rádi recyklovali). Přední strana má výšivku a navrchu jsou korálky aj dovnitř.
Lucie Vaňková - Kapote - ušité komplet v ruce
Deka originál Pendlton.
Lasík - Velká taška přes rameno 47 x 47 cm
Myšlena na nošení věcí na koupání nebo na návštěvy na Kosáku :-). Je celá šitá v ruce a na přední straně je našit patchworkový čtverec (38 x 38 cm) z kousků látek košil a šatů naší rodiny. Taška je doplněna pásem, sashí. Tato je zhotovena ze tří částí, které jsem sešila k sobě.
Radka Kopřivová - Ženské kožené legíny
z jelenice chemicky činěné – jelenice koupená. Jinak ručně vykorálkované, stižené a šité mnou, vzor vlastní návrh, upravený podle mokasín - korálkovaných podle originálu.
Lesnička - Indiánské šaty
Šité na stroji. Mají skrytou kapsičku, ale pokud ti ji neukážu, tak ji nenajdeš :)
Lesnička - Pomalování schránky
Schránka: zakoupena a pak ručně ozdobena. Kresleno akrylovkami. Žádný lak.
Perry – Originální lampičky
Vyměňoval jsem doma staré žárovky za ekonomičtější, ale bylo mi líto je vyhodit bez dalšího. Na pinterestu jsem uviděl takovouhle lampičku. Tak jsem se pustil do výroby. Kromě toho, že jsem využil starou žárovku, udělal jsem si prima olejovou lampičku, a navíc se to dá použít i do činu z drátkování (3N2). A třeba se to někomu bude líbit jako námět třeba i na jednoduchý dárek.
Pavlína Hlaváčová - Tawasentha
28.12. 2020 16:27
Amborina
Dobrý den všem. :-)
Mockrát děkuji Olowanteče za čepec ala paní Božena. Je krásný. Doufám, že se záhy v době pocovidové dočká své vytoužené premiéry.
Ještě bych se ráda zeptala Perryho, jak se dá lampička ze žárovky vytvořit. Nejsem technicky příliš zdatná, ale tohle mě zaujalo. Ráda bych se o ni pokusila. Mohu poprosit o radu jak na to? Díky.
Zdravím. Výroba není příliš náročná. Vzal jsem starou žárovku a kleštěmi jsem rozmačkal takový ten černý skleněný kousek na závitu. Tím jsem se dostal dovnitř žárovky. Pak jsem šroubovákem odlomil vnitřní číst žárovky, kde jsou ta žhavící vlákna díky kterým žárovka svítí. Musí se to vytahat pinzetou. Dělejte to v rukavicích protože je pravděpodobné, že žárovku buď rozmáčknete, nebo rozbijete při vyndavání vnitřních částí. Záleží na žárovce. Některé praskají hodně, jiné vydrží poměrně hrubé zacházení. Stojánek se dělá z pevnějšího drátu cca 1,5mm. Nejdřív jsem omotal tu část kde je závit a teprve pak formoval zbytek stojánku. Je mnoho tvarů. záleží na fantazii a taky je potřeba dát pozor, aby se to nepřevrátilo. Pak je potřeba udělat průchodku pro knot. Já jsem použil plech z konzervy. Je měkký a dá se střihat i obyčejnýma nůžkama (pozor neberte si ty nejlepší co máte doma). Vystřihnul jsem si obdélník asi 2 cm vysoký a asi 3 cm dlouhý. Kleštěmi jsem stočil trubičku - podle tloušťky knotu. Pak jsem vystřihnul kolečko a průbojníkem do něj vyrazil dírku podle tloušťky trubičky na knot. Kladívkem jsem do dírky v kolečku natloukl trubičku tak, že půlka je vidět venku a půlka je uvnitř. Pak již jen ustřihnout vhodně dlouhý knot a protáhnout ho trubičkou. Jako palivo používám lampový olej. Knot je třeba nechat koukat jen úplně maličko, jinak lampa čadí. Přeji hodně úspěchů při výrobě.
Perry, děkuji mnohokrát za detailní návod. Nu, zní to poměrně dobrodružně, na to, že já v takovéto výrobě nejsem příliš zdatná. Nejvíc mě leká ten začátek s drcením a lámáním skla. Ale jestli se někdy v létě odvážím, dám pak vědět, jaký je výsledek. :-)
9.1. 2021 13:10
Čhantékič´un
Poděkování pořadatelům soutěže. Wašte. "Není důležité se zúčastnit, ale důležité je vyhrát". Slova mého, přes devět let, zaměstnavatele, předsedy olympijského výboru, p. Jiřího Kejvala. Tímto děkuji všem, kteří se do soutěže přihlásili. Otázka: VL neděláme někde chybu, že z ML nic? Každý výrobek má nějaký příběh. Klobouk - B.Němcová atd. Po sdílejte. Rád připíši svůj.
10.1. 2021 18:34
Tawasentha
Dobrá otázka, proč se nezúčastnil nikdo z ML. Pokud nedošlo k nějaké chybě v IT prostoru, tak na začátku šel mail všem náčelníkům, aby propagovali soutěž ve svých kmenech. Když od nikoho z ML nic stále nepřicházelo, šel druhý mail speciálně náčelníkům dětských kmenů, aby zkusili vytipovat šikovné výrobce a nějak jim případně pomohli, poradili. Ale třeba nebyl vhodný rok na vyrábění - schůzek se konalo málo, tábory nevím jak proběhly, distanční výuka dávala všem dost zabrat, takže možná pak bylo lepší se proběhnout venku, než sedět nad korálkováním. Možná se holky a kluci také mohli za své "začátečnické" výrobky stydět, i když to by byla škoda, protože všichni jsme nějak začínali a každá věc vyrobená vlastníma rukama je úžasná a velmi cenná... Tak snad příště.
16.3. 2021 18:46
llllllllllllllllll