30. výroční sněm Ligy lesní moudrosti

Nálada byla výborná i přesto, že nám počasí úplně nepřálo a obloha nad námi nám s přestávkami posílala blahodárnou vláhu.

Sobotu jsme zahájili jak jinak, než ranní písní a poslechli si program, který byl naplánovaný na sněmovní den.

Postupně přijížděli další a další woodcrafteři různých věkových kategorií, z různých míst, nejen naší země, a loukou se linuly hlasy všech, kteří se vítali a vesele diskutovali.

První slavnostní chvíle nastala. Sešli jsme se v kruhu v cípu louky, kde nás přivítali náčelník Chlup a ohnivec Wičákha. Pak promluvili pamětníci o historii luk na Samechově a následovalo vykopání jámy pro zasazení lípy srdčité, které se následně uskutečnilo a všichni přítomní ji zalili.

Kdo chtěl, mohl přihlásit své výrobky do soutěže o nejkrásnější indiánský a woodcrafterský výrobek v duchu myslící ruky a také vznikla nová kategorie -Living legends. Výsledky této soutěže byly vyhlášeny večer na slavnostním sněmu.

Dlouholetou tradicí ligových sněmů je také soutěž v rozdělávání ohně křesáním, třením lukem a dlaněmi. I letos se sešli odvážní a schopní bojovníci a bojovnice a klání mohlo začít. Bylo to napínavé a všichni ze sebe vydali svá současná maxima. V disciplíně tření dlaněmi se ukázala soudržnost mezi woodcraftery a tak vzniklo trio Filip, Tokhatamani a Machimia, kterému se nakonec podařilo toužebný oheň vytřít.

Vzhledem k tomu, že tento sněm byl 30. výroční, tak tu 30 bylo potřeba něčím uctít. A jak jinak, než sportem. Ohňová štafeta na 30 km (1,2 kmx25) s krásnou pochodní, kterou vyrobil Tokhatamani se běžela po louce, aby nikdo nebyl ochuzen o pohled na ladný běh žen a svaly našich statných bojovníků. Slavnostní oheň se kterým se běžela štafeta zažehl Machimia, který vyhrál

soutěži v rozdělávání ohně třením lukem. A opět se projevila ona pověstná soudržnost a podpora. Fyzicky zdatní bojovníci běželi úsek 1200 m sami a ostatní se spojili do skupinek po 2-4 a rozdělili si onu trasu podle svých možností.

V průběhu dne se nad kávou, či čajem debatovalo o historii Ligy, ale i o současnosti a plánech do budoucna. Po celý den byla také možnost vyrobit si krásnou lucernu pod vedením Mokrouše.

Den se nachýlil a bylo na čase zahájit sněm. Zástupci kmenů, rodů a stráží LLM přinesli světlo ve svých lucernách, zažehl se oheň velkého ducha, sněm započal. V úvodu proběhly vzpomínky na ilegální období ligy a postupně zavzpomínali náčelníci, či ohnivci z let minulých, působící v obnovené LLM. Proběhlo i vyhlášení všech soutěží, předání diplomů a věcných cen. Za zmínku rozhodně stojí náčelníkova rozcvička, díky které jsme se trochu protáhli a pobavili se při představě, jak takto náčelník zahajuje každý den.

Nastalo udílení činů a titulů, kterého se naposledy ve jménu Velkého ducha chopil Osamělý Bobr.

Bylo uděleno hodně nových lesních titulů a byla radost vidět, jak naši bratři a sestry kráčejí po stezce lesní moudrosti. Na konci udílení titulů předal Bobr ligové pasovací kopí novému strážci kopí Perrymu.

V neděli nastalo loučení, uklízení, balení a zase loučení. Čekal nás návrat do našich civilních domovů, do měst, do práce a škol. Ale ten pocit, nálada, energie a spousta nových zážitků, ty v nás budou ještě chvíli plát a hřát nejedno woodcrafterské srdce. Doufejme, že alespoň do příštího setkání.