Letošní ročník akce proběhl od pátku 15.3. do neděle 17.3. 2024 ve středisku Brána Skal v Osinalicích na Kokořínsku. Zanalyzovali jsme si, kde se teď v životě nacházíme a rozhlédli jsme se po tom, co bylo, co nás teď pálí a co bychom v životě chtěli. Vyzkoušeli jsme si techniky, jak se posunout a zlepšit svoje návyky, a také jak všemožně relaxovat. Dostali jsme možnost si znovu uvědomit a srovnat naše hodnoty. To vše zahalené do dobrodružného příběhu.
Tibor Parák - Wičákha
Byl krásný páteční podvečer. Spolu s ostatními studenty jsem se vypotácela z autobusu. Nemohla jsem uvěřit svým očím. Vedle plechové boudy vesnické autobusové zastávky stál opravdu on, doktor Jones. Kožený klobouk, pískové kapsáče a bič za pasem. Naše paní profesorka se mu právě snažila vymluvit díru do hlavy. Trochu chaoticky nás přivítal, a pak, pod náporem profesorčiných slov, raději nenápadně zmizel, že prý se sejdeme na nalezišti.
S paní profesorkou v čele jsme vyrazili vstříc vykopávkám. Ambiciózní pedagožka chtěla doktora Jonese ohromit. Podařilo se nám totiž rozluštit tajnou nacistickou šifru, která naznačovala odhalení návodu na dlouhověkost. Šifra určovala místo, kde by se za soumraku měla objevit časová smyčka. Pospíchali jsme tedy malebnou krajinou Kokořínska skrz skály, louky, lesy k určenému místu a opravdu jsme našli časovou smyčku. Nebylo to však vůbec růžové. Setkání s démony z časové smyčky se nám téměř stalo osudným. Většina studentů propadla v hrůzostrašný úděs. Naštěstí včas přispěchal na pomoc nebojácný doktor Jones a od démonů nás osvobodil. Vše tak dobře dopadlo, a dokonce se nám podařilo i získat artefakt z časové smyčky.
Artefakt psaný ve staroarmenštině se nám s pomocí doktora Jonse a jeho výzkumného týmu podařilo rozluštit a mohli jsme tak pokračovat dál po stopách dlouhověkosti. Co za dlouhověkostí stojí, po tom jsme se pídili celý víkend. Navštívili jsme Visuté zahrady Semiramidini a trochu jsme si poupravili i vlastní zahrádku. Porovnali jsme své síly s Rhodským kolosem a okusili jsme tíhu svého břímě. Zavítali jsme také do Artemidina chrámu v Efesu a připomněli si, jak o své tělo pečovat jako o chrám ducha…Stihli jsme toho strašně moc. Dokonce jsme zvládli napsat i knihu, a ne ledajakou – návod na život (Již brzy bude jistě dostupná ve všech dobrých knihkupectvích).
Víkend byl od začátku až do konce nabitý pestrým programem, výborným jídlem, a ještě lepší společností. Doufám, že si to všichni užili alespoň tak moc jako já.
Doposud nebyl zaznamenán žádný komentář.