Letošní léto asi jen tak nezapomeneme. Dlouho trvající vedra. Mizející potoky. Krajina vyprahlá. Po dva roky po sobě nebyl prakticky sníh…
Bylo tedy nabíledni, že se sem tam vyrojila diskuze, co s tím. Co můžeme ovlivnit a co už ne. Jak se připravit atd. Je přeci jasné, že svou činností ovlivňujeme chování Matky země. Doposud nezodpovězenou otázkou zůstává nakolik a jak moc.
Přesto všechno je tu jeden moc krásný čin – 2U5 Malá ekologie. Stačí se zamyslet a najdeme spoustu drobností, které každý z nás může udělat a kterými přece přispívá k blahu naší planety: minimalizace igelitek, snižování spotřeby energie (stačí přeci skutečně vypínat přístroje a ne jen přes dálkové ovládání do stand by režimu), třídění (papír, sklo, plasty, tetrapaky, oblečení, baterie…), netisknout co nemusím…
Ano, mnohdy je to o více méně větším množstvím práce. Musím zmáčknout navíc čudlík. Musím odpadky roztřídit a odnést jinam. Mnozí rodičové používají pro děti co nejméně jednorázové pleny. To už je (více) práce navíc. Ale ten pocit z toho, že se produkty našich dětí neválejí někde na skládce po další stovky let, je povznášející.
Ano, k přírodě šetrné jednání pocítí naše peněženky (většinou pozitivně). Ano, nesmíme být líní. Lenost je největší nepřítel. Avšak pohyb nikoli!
Tento čin mě osobně přivedl k tomu, že více přemýšlím nad tím, co dělám, co kupuju a proč a jaké to bude mít dopady/odpady. Nebojte, nejsem eko-fanatik. Mám spoustu rezerv a hranici, za kterou se prostě neomezuju. Jenom si myslím, že trochu té zodpovědnosti v sobě bychom najít mohli/měli. Třeba ty letošní vedra k tomu u někoho přispějí. A když ne, tak nebojte – sucho zatím neskončilo!