Na táboře jsem si u (woodcraterských) nováčků všiml, že mají problém být bez baterky. Ne u dětí. Bylo tomu tak u dospělých. Nic naplat, že by stačilo většinou chvíli počkat a oči si zvyknou nebo prostě jen si tu svíčku přizvednout.
Jeden borec, naštěstí nikoli na našem táboře, si musel baterkou svítit i na oheň v týpí, aby mohl přiložit…
Bavil jsem se o tom s člověkem, který je prý generálem (v armádě ČR). Ať už je, nebo není, vojákem byl určitě. Jeho názor je, že je to dáno strachem z neznáma.
U některých lidí bych řekl, že je to dáno pohodlností. Ale u většiny bych se podepsal pod generálova slova...