únor 2011: Kulturní šok

O tom, že po návratu z přírody prožíváme něco na způsob kulturního šoku, nám může vyprávět kdejaký ostřílený člen Ligy lesní moudrosti. Taky jsem jeden nedávno zažil…
Odjel jsem s kmenem na týden na Šumavu tábořit. Týden v přírodě – paráda! Neva, že byla zima a sníh. Všichni, včetně psů spokojení. Jenže čas plynul jako voda a náhle nastala doba návratu. Nu co se dalo dělat – povinnosti volaly a tak se sedlo do plechového oře a vyrazilo. Druhý den po návratu, kdy se kouř i přes několikanásobné drhnutí těla ze mě stále linul, jsem se vydal na nákup.
A tam, v tom obr domě plném krámů jsem víc než pochopil, proč často na konci filmů ukazují hrdiny filmů v nákupních centrech… Co mám říkat, prostě nastal pocit, jako bych byl odjinud… prostě kulturní šok není nutné prožít jen tím, že se přesunete na druhý konec světa. Ono bohatě stačí, když holdujete zábavě, která zrovna nepatří mezi nejmasovější.

Taky to znáte? Jak se s tím vypořádáváte? Podělte se v diskuzi o svůj recept.