únor 2022: Stopy

Zdálo se mi jedné noci, že jsem šel podél mořského pobřeží se svým Pánem. A před mýma očima vyvstával, podoben pruhům světla, můj vlastní život. Na každém kousku, jak se mi zdálo, jsem vždy objevil v písku pár stop - jedny patřily mně, ty druhé mému Pánu. Když pak kolem nás proklouzl poslední obraz, pohlédl jsem zpět a zjistil, že mnohokrát byly v písku vidět jen jedny stopy. Označovaly nejtěžší období mého života.

To mne znepokojilo a tázavě jsem se obrátil k Pánu:

"Když jsem Ti tehdy dal vše, co jsem měl, abych Tě mohl následovat, řekl jsi mi:

Jsem vždy při tobě! Ale v největších nesnázích svého života jsem viděl v písku pouze jeden pár stop. Proč jsi mne opouštěl právě když jsem Tě tak zoufale potřeboval?"

Pán vzal mou ruku a řekl:

"Milé dítě, nikdy jsem tě nenechal samotného, a už vůbec ne v dobách, kdy jsi trpěl a byl zraňován. Kde uzříš jen jeden pár stop v písku, tam jsem tě nesl ve svém náručí."