březen 2011: Propletené končetiny
Na slavnosti do sousední vesnice pozvali i 7 bláznů. Víc než jen lehce ovíněni vrávorali si to pak nocí ke své vesnici, když tu se spustil déšť. Uvelebili se tedy pod velkým banyánem, kde přečkali noc.
Když se pak ráno probudili, začli kňourat a kvílet. „Co se stalo?“ zeptal se kolemjdoucí. „Včera večer jsme se k sobě schoulili a usnuli,“ vysvětloval jeden z bláznů. „A teď jsme se probudili a máme ruce a nohy úplně propletené. Nepoznáme vůbec, čí jsou čí.“
„Lehká pomoc“, na to pocestný. „Dejte mi nějaký špendlík“. Ostře ho vrazil do první nohy. „Au!“ zasténal jeden z nich. „Tak tahle,“ řekl pocestný, „je vaše.“ Pak píchl do jedné z rukou… a tak činil, dokud nebyly všechny končetiny rozpletené. Pak bláznili vyrazili zpět k domovu a bylo jim pěkně.
Když vaše srdce instinktivně reaguje na radosti i starosti druhých, je to znamení, že jste přestali lpět na svém já a vnímáte sebe a všechny lidi jako „jedno tělo“ – a to je láska.
z knížky Modlitba žáby(1)