červenec 2009: Jak je to s lidskou vnímavostí...?

Dostávám různé e-maliy z celého světa. Jeden z nich byl od přítele až z New Yorku, aby mi připomněl poučnou scénku, jež byla ve stanici metra hlavního města USA zinscenována deníkem The Washington Post jako součást experimentu.

Na stanici metra se posadil muž a začal hrát na housle; bylo nevlídné studené ráno. Hrál asi tři čtvrtě hodiny virtuózní Bachovy skladby.
Během této doby, prošlo stanicí odhadem asi pět tisíc lidí, většina z nich cestou do práce. Po prvních třech minutách šel kolem muž, který si jako zatím jediný všiml hrajícího muzikanta. Zpomalil krok a na pár minut se zastavil, pak ale dál spěchal.
O minutu později dostal houslista svůj první dolar: nějaká útlocitná žena vhodila "žebrajícímu bezdomovci" peníze do rozevřeného futrálu a bez zastavení pokračovala v chůzi.
Po několika dalších minutách se nějaký mladík opřel o zeď a poslouchal, pak se podíval na hodinky a rychle odkráčel. Nejvíce pozornosti věnoval muži 3letý chlapec. Matka jej vlekla kolem a spěchala, ale dítě se zastavilo a dívalo se uchváceně na houslistu. Nakonec jej matka postrčila a dítě pokračovalo v chůzi, ale celou dobu se fascinovaně za hrajícím mužem ohlíželo.
Toto se opakovalo s několika jinými dětmi a všichni rodiče, je nutili pokračovat v chůzi. Za celých 45 minut hry se na okamžik zastavilo pouze 6 lidí. Asi 20 mu dalo peníze, aniž by zpomalilo svůj krok. Vybral 32 dolarů.

Když skončil a nastalo ticho, nikdo si toho nevšiml. Nikdo nevěděl, že tím umělcem byl americký houslový virtuós Joshua Bell, jeden z nejlepších hudebníků na světě.
Hrál jedny z nejtěžších skladeb, které byly kdy zkomponovány. Hrál na houslích za 3,5 milionu dolarů, model Gibson ex Huberman Stradivarius z roku 1713.
Dva dny před tím, než hrál v metru, vyprodal Joshua Bell divadlo v Bostonu za průměrnou cenu sedadla 100 dolarů. V metru činil jeho hodinový plat cca 32 USD...