Hned jak si zlomím nohu, tak v klidu na dlouhou dobu usednu a s chutí si přečtu všechny tyhle reakce na připomínky z dovětků minulých odpovědí.
Původně jsem si chtěl trochu poplakat nad vytížeností Filipky a úvahou nad tím ,jestli někteří naši starší kamarádi mají ještě šanci zamluvit si nějaký volný termín s nadějí, že se ho šťastně dožijí. Ale pozoruji, že toto téma by bylo moc přízemní a cenzura by ho nakonec ještě mohla vyškrtnout. Nic ve zlym. Já jen tak na oživení.

Milí mně blízcí,

Jsem rád, že můj příspěvek nezapadl a dočkal se pozitivních reakcí. Během uplynulého měsíce jsem se snažil proniknout do problematiky lesní moudrosti o něco více. Zejména jsem se zabýval trochu studiem díla M.Seiferta a stavem zakotvení myšlenek lesní moudrosti v oddílech různých dětských organizací. Na tomto základě bych se odvážil vyslovit několik návrhů.
Myslím, že by bylo dobré umožnit lidem, kteří v sobě nesou zcela reálně woodcrafterskou ideologii, identifikaci s ní. K tomu je ovšem potřeba sdělit jim dvojí vysvětlení. Za prvé stručně a jasně definovat onen skutečný základní obsah lesní moudrosti. Problém je v tom, že ač mnoho oddílů dětských organizací je jejím nositelem, v podstatě si to jejich členové neuvědomují či dokonce nepřipouštějí! Tím méně pak si to uvědomuje jednotlivec, který z takovéhoto oddílu vyšel, aniž by jednou jedinkrát slyšel pojem lesní moudrost v jiném kontextu, než ve vztahu k jejímu znaku a s tím, že jde o jakousi znalostní disciplínu tábornické přírodovědy, či jak tento okleštěný význam nazvat.
Tato situace má svoji historickou logiku. Jeden její zdroj spadá do samotného prvopočátku dějin hnutí a je vyjádřen v podstatě sporem M.Seiferta s vedením českého skautingu. Vše by bylo již tehdy možná jednodušší, kdyby samotný Svojsík nevycházel ve značné míře z E.T.Setona a kdyby vznikly od samého počátku dva zcela odlišné směry. I když...; Tím, že Junák integroval část ideologie lesní moudrosti do své vlastní, zvětšil svoji vlastní životaschopnost a dosah než kdyby pracoval čistě Baden-Powellovsky. Odkazu Baden-Powella se skauti přirozeně vzdát nechtějí a ani nemohou, nechtějí-li popřít sami sebe. Oficiální dokumenty světového skautského hnutí se k němu ostatně důsledně hlásí (zatímco k Setonovi nikoli). V samotném Junáku je to dnes problém o to větší, protože pokud uděláme důslednou analýzu jeho dokumentů, odkryjeme v něm jistý militantě levicový nádech, v podstatě blízký komunistickému nazírání. Chápu, že oni se k tomu nehlásí, ba dokonce to tak nějak potírají - mimo jiné tím, že se nijak nebrání právě woodcrafterské ideologii. Je zajímavé všimnout si vývoje v komunistickém Československu. Tvůrci ústředních dokumentů Pionýrské organizace ve své podstatě vytvořili systém, který výrazně kopíroval původní Baden-Powellův skauting byť s koedukovanými oddíly a doplněný o komunistickou frazeologii a symboliku. Pokud v komunistickém Čskoslovensku docházelo k útokům na "zakuklený skauting" v jednotlivých oddílech, pak to bylo převážně proti woodcrafterským duchovním dimenzím a jejich symbolům. Neexistovalo ovšem žádné ústředí ani skautingu ani woodcraftu, a tak v četných pionýrských, turistických, svazarmovských a jiných povolených oddílech, docházelo k živelnému vývoji, každý si bral to či ono, na mnohé se zapomínalo, něco bylo opravdu vytěsněno vyšší státní mocí, takže po roce 1989 málokdo pořádně věděl, kdo a co kam patří.
Nyní se situace trochu vyjasňuje. Sami skauti si uvědomují, že část jejich základny tvoří víceméně woodcrafterské oddíly, které odmítají ústřední skautskou ideologii, děti neznají skautské zákony, symboliku, kroje ani nástupy, žijí koedukovaně atd. (A část oddílů Junáka také provozuje nesystematické a ideově bezobsažné hraní, část se věnuje výhradně specifické zájmové činnosti a skrze skautskou organizaci si zajišťují materiální základnu pro tuto činnost). Není to z mé strany výtka, jen konstatování stavu, který je důsledkem významu registrovaného členství pro možnost fungování organizace.
Bylo by samozřejmě nefair obracet se k woodcrafterským oddílům jiných organizací s úmyslem dostat je pod svá křídla, ale není proti ničemu hledat a vytvářet prostor k jejich hlubší spolupráci. Není to snadné, je třeba překonávat nedůvěru a předsudky, ale je v zájmu samotné lesní moudrosti i celé společnosti, aby bylo veřejně viditelné, že lesní moudrost je skutečně záležitost početného množství lidí a nikoli jen členské základny LLM. Jde také i také obecné uznání, že lesní moudrost není povrchním hávem, který se nasazuje pro ozdobu, ale naopak základem, od kterého se odvíjí specifická obsahově i duchovně vysoce hodnotná aktivita.
Vedle těchto kroků by bylo vhodné souběžně vytvořit nějakou neutrální autoritu, která by byla nositelem woodcrafterské filosofie mimo samotnou ligu a mohla by se tak stát zdrojem jejího přemostění různými směry. Snad by to mohlo být cosi při nějaké vysoké škole humanitního zaměření. Přímo na těchto školách je stále dost lidí, kteří se tím konkrétně zabývají, jistě by se našli i studenti se zájmem o problematiku a na tuto strukturu by se přirozeně navázali i další jedinci mající co říci ke studovaným otázkám. Výsledkem by byla autorita, jejímž prostřednictvím by bylo zajisté snadnější oslovovat média, také by se dařilo možná lépe komunikovat s těmi, kdož sice woodcraftery de facto jsou, ale ztotožňují tento ideový obsah svého vědomí s jinými zdroji. Skrze tuto autoritu by bylo možné dále publikovat dokumenty, které by se možná těšily větší prvopočáteční důvěře, než když vycházejí čistě z dílny LLM. A našly by se i jiné pozitivní důsledky tohoto kroku (mezinárodní univerzitní kontakty, přístup ke grantům, popřípadě i možnost získat více prostoru k vědecké práci zabývající se woodcrafterskou ideologií a výchovou). Konečně i takové woodcrafterské fórum mající povahu univerzitního semináře by bylo možná i akcí těšící se jisté prestiži.
Pokusím se nyní navrhnout několik zcela konkrétních kroků. Za prvé věnovat zvláštní pozornost woodcrafterskému fóru plánovanému na duben. Mělo by být spojeno s mediální prezentací a to se neobejde bez přípravy kvalitních podkladových materiálů pro tiskovou konferenci. Samozřejmě nelze čekat zázraky, ale pokud by se podařilo akci protáhnout všemi významnými sdělovacími prostředky, byl by to dobrý počin. Připravené materiály by zároveň měly najít cestu do existujících woodcraftersky zaměřených oddílů. Mělo by v nich být dobře vysvětleno, o co jde. Optimální by bylo, kdyby se část těchto oddílů dokázala s materiály identifikovat a začala sama komunikovat s ideovým ústředím, mohu-li to tak nazvat. Ideové ústředí je hrozný pojem, ale myslím si odpovídající. Sama povaha komunikace je v této chvíli záležitost nejvíce finanční. Dobře se dá využít elektronická cesta, na tiskové materiály je třeba hledat sponzory. Věřím, že by bylo možné zvýšit i náklad BV pro objednatele z řad oslovených oddílů. Jak na netu, tak v tištěné podobě by se musel vytvořit prostor, z něhož bude jasné, že jde o lesní moudrost pro všechny - nezávisle na členství v LLM. Naopak, pokud bude co říci, je asi možné získat prostor v tiskovinách jiných organizací.
Pokud bude co říci - jsou v zásadě tři okruhy: obecná diskuse a povídání, aplikovaná lesní moudrost a informace z akcí. Ty první dva okruhy jsou dány tím, zda se najdou plodní a zároveň schopní autoři. Nemyslím si přitom, že by bylo nějakým parazitováním využít woodcrafterské příspěvky krystalizující "bezejmenně" uvnitř společnosti. Mám tím na mysli různé nakladatelské počiny, které je možno komentovat a propagovat. Jako příklad bych uvedl skvělý dokument ČT Paměť stromů. Co se týče akcí, je možné využívat jednak reflexe toho, co se odehrálo, ať již v ligových kmenech či oddílech jiných organizací. Existují koneckonců i skautská střediska či pionýrské skupiny, které nesou Lesní moudrost ve svém názvu, proč nevyužívat i jejich aktivit ke sdílení. Ale je zde ještě třetí námět, a tím jsou větší akce. Dovedu si představit, že je určitý problém v malém počtu relativně vycucaných lidí organizovat něco nad rámec Ligy. Ale asi by to bylo velmi nosné. Otázkou je, jak bude vypadat Točník. Ale bylo by možná zajímavé zkusit udělat ještě v nějakém větším měřítku nějaké hry LM, "rozmáznout" již zmiňované fórum, případně připravit nějakou malou samostatnou vévézetku vedoucích skupin hlásících se k lesní moudrosti. Samostatná prezentace ideálů LM by pak měla být asi i na bambiriádě a velké vévézetce.
To je jistě práce až nad hlavu, ale výsledek toho všeho by mohl být slušný okruh "nabalených" lidí, kteří by se mohli stát potenciálními "prodejci" duchovních produktů LM.
Co se týče možnosti vytvořit univerzitní institut, je to věc jednání s vedením vytypovaných kateder. Šance na úspěch podle mne je, zejména na katedrách filosofie, pedagogiky, psychologie. Pokud ale nedojde k úspěchu, jsou zde i jiné školské instituce, pro něž by mohl program být zajímavý. Zejména vyšší odborné školy se sociálním zaměřením nebo ekogymnázia. Pak ještě samostatné vědecké ústavy, knihovní instituce, Domy dětí a mládeže. Je to vcelku rozsáhlé prostředí a nevěřím, že by se nikdo nechytl.
Druhým krokem tohoto směru je jednání s lidmi, od nichž lze očekávat aktivní zapojení do seriozních diskusí a rozpracování problematiky. Jde především o okruh intelektuálně orientovaných osobností, které se v minulosti již nějak vyjádřili a o osoby, které působí v různých organizacích a woodcrafterskou ideologii v nich obhajují.

Ahoj všichni! Ani já jsem se neztratil, jen jsem poslední dobou měl minimum času na psaní. Ale chat jsem sledoval pečlivě a potěšilo mě jak se vyvíjí. Potěšilo mě, že díky Piffovi a hlavně Petru Kopalovi se to celé trochu pohnulo kupředu.Není totiž nad to, když vám někdo porozumí a pomůže vyjádřit to, co jste vy řekli možná neobratně, možná ne dost jasně, možná moc pateticky a já nevím jak ještě.Opravdu moc díky a musím říci, že naopak i já se ztotožňuji s tím, co píšete. Petře, ty obzvláště máš dar říci nějak lépe to, co bych i já chtěl vyjádřit.Myslím že to nakonec i Ablákela velmi dobře a obratně shrnul ve svém posledním vstupu. Řekl bych, že by bylo zajímavé si teď znovu všechno pečlivě pročíst a pokusit se zformulovat to do nějaké myšlenky. Na jaře opět plánujeme woodcrafterské fórum (viz kalendárium). Možná tam by byla možnost tomu dát hlavu a patu.
I já si myslím, že se blížíme k rozcestí, kde budeme muset vyřešit otázku co dál. Co dál, abychom nezničili to co tady za třináct let vzniklo, ale abychom to zároveň rozvinuli v něco, co posune woodcraft v Čechách do polohy, kde bude schopen oslovit daleko širší základnu lidí.Není třeba opakovat proč - čtěme pozorně předcházející příspěvky. Je to tam řečeno krásně. Je tam i řečeno v zásadě jak. Zbývá jen mluvit o procesu jak k tomu dospět. Chci vám poděkovat za věcnost debaty a znovu vyjádřit radost nad tím, že to probíhá tak jak to probíhá.

Milí přátelé.
Po dlouhé době jsem se podíval na toto diskuzní fórum. Pokud jde o ligové záležitosti, stáhl jsem se poslední dobou do ústraní, pracujeme s přáteli jen na BV. Má to pro mě svůj smysl. Nevím, co je nejlepší pro vedení organizace, ale je mi jasná ta věc, že woodcraft - jak píše Petr Kopal a Logan - má díky svým myšlenkám, které jsou jednoduché a přece působivé, možnost být duchovní cestou pro mnoho lidí. Asi ani nejde ty lidi získat jako své členy, ale oslovit je. To, že nám tomíci říkají "Indiáni" a to, že nás lidé vidí jako uzavřenou skupinu - jak píše Petr Kopal (a v této chvíli je pohled zvnějšku důležitější a objektivnější) - stojí za zamyšlení. Pokud myšlenka woodcraftu za to stojí (a já si myslím, že ano), pak je naší povinností zpřístupnit ji co nejvíce lidem v co nejjednodušší podobě. Nejjednodušší neznamená plochý, okleštěný, zkrácený, ochuzený. Znamená to zhuštěný, předaný srdcem, předaná podstata. Nejen na papíře nebo jako pozorovateli, ale zážitkem. Jak, to je otázkou diskuze, nepřemýšlel jsem o tom do hloubky. Ale kmeny a rodinná atmosféra se tím nijak nenaruší.
Liga teď stojí na rozcestí: Současný, v posledních letech stále více uvědomovaný problém, je ve dvou druzích pojímání Ligy: "malý, kontrolovatelný, rodinný, můj" versus "otevřený, nekontrolovatelný, případně "nestylový", ale dynamický". Cítím, že něco se láme, něco, co ovlivní Ligu na mnoho let dopředu.
Pro mě má smysl utváření společenství - v rámci celé Ligy a navenek, kruh široký tak, že nevidíte jeho obvod. Společenství je podle mě skupina lidí, kteří prošli pouhou kolektivitou, setkali se se sebou samým a na základě vlastního poznání jsou schopni vytvořit něco vyššího než skupinu, kmen apod. Společenství je skupina lidí, kteří si navzájem dávají prostor, lidí, kteří považují za podstatné duchovní hodnoty, lidí, kteří jsou ochotní poslouchat druhé a poučit se od nich, předávat si energii, neprosazovat se na úkor ostatních, nehrát svoje sociální dramata a co je nejdůležitější - umějí svůj růst sdílet. Řeknete si: ale to by měl dělat každý člověk. Ano, měl. Něco takového ale začíná fungovat.
Děkuji Petrovi Kopalovi za jeho hluboký vhled do současné situace Ligy. I tady se osvědčuje, že můj problém vidí lépe ostatní než já.

Já už to moc nechci rozmazávat, ale musim Ti dát, Piffe, zapravdu. I na naše akce spíš přijdou lidi z jiných organizací, hlavně Skuti a Tomíci. A ještě bych chtěla podotknout Yučikalovi, že konkrétně pro náš kmen vůbec není směrodatné, že jsou akce LLM na webu. Nedostaneme se tam (je to trochu paradox, když právě teď Ti píšu...). Abychom to nějak uzavřeli, chci jen poděkovat za podporu i Vaše názory. Opravdu diky, hned jsem klidnější.

V tom svém článku píšu něco jako, že nešetrná a odlidštěnáá organizační struktura může odrazovat právě teto druh lidí. Je jasné, že takovíto lidé nemají sami od sebe potřebu se organizovat. Již se ale několikráte stalo, že jsme svojí činností dokázali takovéto lidi k tomuto přesvědčit. Ti lidé jsou ochotni publikovat v našem časopise, účastnit se spolčných akcí a mají pocit, že organizace je neomezuje, že lidé v ní sdružení jsou podobného ražení. Dokonce uvažují o založení kmene nebo tak třeba již udělali. Plní si orlí pera a žádají o přiznání titulů na sněmech. To o čem ještě donedávna prohlašovali, že nikdy dělat nebudou začínají příjmat za své. Nemohu mluvit za ně ale asi viděli v lidech kolem sebe, kteří toto praktikují, že to dělají opravdu s láskou, přesvědčením, že by to mohlo mít význam i pro ně a třeba i procelou komunitu nebo organizaci. Těchto lidí si vážím více než masy, která by u nás byla zaregistrovaná díky tomu, že prošla jedním za našich projektů pro širokou veřejnost. Takhle jedni kamarádi zjistili, že jsou členy Terezy a ani o tom nevěděli. Já osobně chci také fungující ústředí a profesionální přístupy a také se o to snažím a doufám, že se kvalita práce ústředí zvyšuje a že tam nejsme jenom úplně od toho abychom rozdělovali a sháněli peníze. Na to by tam mohli být opravdu asi větší kádři. Jsme samozřejmě také proto, že zastupujeme určité zájmy a pojetí woodcraftu a ty promítáme do řízení organizace. Pokud by bylo vedení jenom profesionální, tak by tak samozřejmě nečinili. Zlatá střední cesta je něco mezi. Rozdělit pravomoce na organizační a ideologické a společně vládnout. To se myslím děje. Vždy se dá samozřejmě něco zlepšovat, měnit, budovat nové struktury a tak. Já, jak jsem již několikráte zdůraznil jsem ještě nepřijal myšlenku, že ústředí bude zajiťovat servis pro deset a více tisíc lačných woodcrafterů a tak opravdu v nejbližší době žádné výrazné organizační změny neplánujeme. Pro neznalé, naše ústředí zaměstnává hospodářku, pracovnici kanceláře a "Tvořiče projektů" v jedné osobě na plný úvazek a civilkáře, který má na starost provoz Chaty na FH a sazečské a organizační práce s vydáváním BV. Členové náčelnictva nejsou placeni a práce pro LLM jim zabírá tolik času kolik sami chtějí, takže si nemyslím, že by docházelo k nějakém vycucávání osobností a jiným katastrofickým věcem, Loganem popisovaným.

Promiň píšeš se asi s dvěma "f"

Ahoj Pife
Vím, že děláte dobré akce a když jsem se bavil se známým od Tomíků z Brna tak jediné co do té doby věděl o LLM bylo, že jste pořádali akci DNEM. Tak to je určitě dobré. Díky článku v BV vím i o vaší úspěšné akci se železem. To, že se neúčastníte jiných akcí LLM vám nemohu zazlívat. Těch akcí je docela dost. Na Valné Hromadě byste se už ale objevit mohli. Občas se tam hlasuje i o zásadních věcech a názory kmenů, které jsou tak aktivní jako je ten váš mě prostě zajímají. Vím, že se VH vždy s něčím kryla, že jste byli vždy řádně omluveni, ale přesto.

Piffe, máš pravdu, souhlasím s tebou. Já osobně onen "parazitivismus" nikomu nevyčítám a vážím si každého, kdo něco dělá. Jak říká Tokaheya, vážím si lidí, za kterými stojí nějaká práce. Tak i já. Vážím si lidí, kteří něčemu rozumí a jsou ochotni své vědomosti poslat dál...
Jen prostě mám takový postoj a názor. Který nevnucuju, ale taky (prozatím)neměním.

ad ideologie - jasně, není to to nejlepší slovo, páč je u nás spjato dosti s minulostí. Nahraďím-li jej slovem myšlenka, zní to líp. U čaje (nebo u piva :) se o tom mluví určitě líp, ale myslím si, že i o tom se tu dá diskutovat.

----
No, lidičky, užijte si Silvestra a šťastný a veselý nový rok.

Mám dojem, že musím něco uvést na pravou míru (a něco rozvinu).
a) Time-management - souhlas s tebou, není nutno dál rozvíjet

b) Akce, propagace, pomoc, ...
To, co jsem napsal, nebylo myšleno jako výtka nebo stěžování si. Bylo to konstatování faktu s uvedením možných příčin stavu. Pokud jde o pomoc se zajištěním kde čeho, nemůžu si stěžovat. Je dost lidí ochotných pomoct s konkrétní věcí(velké množství z řad neorganizovaných a neopotřebovaných). Myslím si, že vím, na koho se s čím můžu obrátit. Pokud jde o akce určené širšímu okruhu lidí, tak je to otázka propagace = výběr cílové skupiny, výběr účinných prostředků k jejímu oslovení. Jestliže tedy pořádám akci v Brně, využiju k propagaci místní tichou poštu, místní média, použiju informační strukturu všech organizací, ke kterým se dostanu, píchnu to na Borovici, pošlu maily některým lidem, které mám v adresáři, trousím za sebou plakátky, zúčastním se veletrhu, vyrobím stránky, ... To samozřejmě nedělám sám, ale využívám sítě různých svých kamarádů a známých (a jejich kamrádů a známých ...)
Uvážím-li, že na jednoho získaného člověka musím kontaktovat zruba 400 lidí (v případě letáků a inzerátů i trojnásobek), tak statisticky můžu považovat za obrovský úspěch, když se mi z Ligy přihlásí 7 lidí (z vlastního kmene), kteří si přivedou dalších 5 kamarádů. Zbytek prostě musí být odjinud.

c) Organizace, členství, parazitismus, ...
Z hlediska účasti na různých aktivitách jsem si rozdělil lidi do tří skupin. Jsou to Producenti, aktivní konzumenti a pasivní konzumenti. Jeden a tentýž člověk se na různých akcích a v kombinaci s jinými lidmi zařazuje do různých skupin.
- Producent je jasný. Ten vymýšlí, dělá, organizuje, ...
- Aktivní konzument je pro producenta požehnáním. Účastní se připravených aktivit, výrazně neremcá, když se něco nepovede, jeho kritika ale bývá až nepříjemně přesná. V případě průšvhu často dokáže producentovi pomoct, dost často se vyskytuje při přípravě akcí v roli pomocníka (Tentokrát si hrát nebudu, vymýšlet program se mi taky nechce, ale budu vařit a budu dělat strašidlo na noční hře).
- Pasivní konzument je nevyzpytatelný (na poslední chvíli na akci bez omluvy nepřijede), na akci samé těžko dostrkatelný do nějaké aktivity, remcá, organizátorovi dává za vinu i špatné počasí, rozumnou kritiku z něj nevyrazíš, neví, co chce, ... Trpělivou prací nebo metodou šoku je proměnitelný v aktivního konzumenta.

Osobně se snažím udržovat kontakt s lidmi, kteří při většině aktivit spadají do prvních dvou skupin a odpouštím jim i onen "parazitismus". Já zase obdobně "parazituju" u nich. Ne vždycky totiž úředník slyší na to "kolik vás je". Mnohdy slyší i na to "pro kolik lidí něco děláte". Takže nakonec může být takový dobře vykázaný "parazit" i přínosem. Po dlouhém čase se někdy nechá zlomit ke vstupu. Tyto lidi je dobré vychytávat kde se dá. Jsou velmi dobře "použitelní" (omlouvám se za výraz) při šíření povědomí o různých organizacích a aktivitách. Fungují jako informační včeličky a mívají tendenci nabalovat na sebe další sobě podobné.

d) Ideologie
Na toto slůvko jsem poněkud alergický, ale budiž. Z tohoto pohledu dělím organizace na dvě skupiny. Na ty, které bych si nevybral a na ty, které mi nevadí. Zbytek je o konkrétních lidech a jejich osobních podivnůstkách, víře, vyšších cílech atd. Tuto oblast ale považuju za natolik privátní, že nejsem ochoten o ní na tomto (ani jiném podobném) fóru diskutovat. to můžem někdy při čaji nebo dobrém víně.
Piff